V tuzemské
nabídce se brzy objeví dva CNG modely
Do roku 2020 by měli mít řidiči v České
republice k dispozici 100 plnicích stanic pro
vozidla na stlačený zemní plyn (CNG) a podíl
tohoto paliva v dopravě by se měl postupně
zvýšit na deset procent. Automobilka Opel má v segmentu
CNG vozidel velmi silnou pozici - například v Německu
je Opel
lídrem trhu CNG vozidel s podílem přibližně 60
procent.
Na začátku června se na našem trhu objeví
praktické modely Combo CNG, jejichž motor spaluje
zemní plyn a ve druhé polovině roku přijde i s nová
Zafira CNG.
Combo 1.6 CNG
Opel Combo 1.6 CNG je poháněný
motorem, který z objemu 1,6 l dává výkon 71 kW/97
k, což vozu postačí k dosažení rychlosti 166
km/h, z 0 na 100 km/h Combo 1.6 CNG zrychlí za 14,0
s. Průměrná spotřeba při provozu na zemní plyn
činí asi 4,9 kg/100 km. V zásobnících Opelu
Combo CNG je uloženo asi 19 kg/110 l zemního plynu
– to vozu propůjčuje spolu s rezervní nádrží
na 14 l benzinu akční rádius asi 550 km.
Tovární zástavba
nádrží na stlačený zemní plyn se nijak
nedotkla vnitřního prostoru, Combo 1.6 CNG tedy nabízí stejně velký prostor pro
zavazadla a náklad, jako „sourozenci“ pohánění
zážehovými nebo vznětovými motory –
zavazadlový prostor modelu Combo Tour CNG má objem
až 3050 l, prostor pro náklad dodávek Combo CNG
je velký až 3200 l.
Zafira 1.6 CNG
Také motor modelu Zafira CNG
technicky vychází ze zážehového čtyřválce řady
ECOTEC o objemu 1,6 l. Jde opět o „monovalentní“
agregát, tedy motor, který je uzpůsobený a
optimalizovaný pro spalování zemního planu, ale
jenž může pracovat i na benzin. Díky této
inovativní koncepci, která dostala název „monovalentplus“,
je tento sedmimístný model využitelný jako kterýkoli
jiný osobní automobil v každodenním provozu
a nabízí stejný požitek z řízení jako
jiné vozy se zážehovými motory. Výhodou jsou ovšem
mnohem čistší spaliny i nižší provozní náklady.
Pod podlahou Zafiry 1.6 CNG jsou umístěné
čtyři zásobníky na zemní plyn, které pojmou
celkem asi 21 kg/210 l zemního plynu. V konstrukci
vozu našla své místo i rezervní nádrž na
benzin o objemu 14 litrů. Celkový akční rádius
vozu činí asi 540 kilometrů. Zafira CNG si přitom
zachovává všechny výhody svých „sourozenců“,
především mimořádně přizpůsobivý sedmimístný
interiér, daný unikátním systémem uchycení
sedadel Flex7.
Kromě nesporného přínosu využívání
zemního plynu pro ekologii jsou další výhodou
zemního plynu také velmi nízké provozní náklady.
Množství škodlivin produkovaných motorem modelu
Zafira 1.6 CNG je až o 90 procent nižší než v případě
konvenčního zážehového nebo vznětového agregátu.
Zafira 1.6 CNG je lákavá i při hodnocení provozních
nákladů: Při průměrné spotřebě asi 5,3 kg
zemního plynu na 100 km jízdy jsou náklady na
pohonné hmoty výrazně nižší než u výkonově
srovnatelných modelů poháněných vznětovými
nebo zážehovými motory.
Motor Zafiry 1.6 CNG disponuje výkonem
71 kW/97 k, nejvyšší rychlost vozu činí 170
km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h zvládá za
15,5 s. Při adaptaci motoru na zemní plyn pro
Zafiru 1.6 CNG upravili specialisté automobilky
Opel celý systém vstřikování paliva, písty a
ventily i jejich sedla. Zafira CNG má - na rozdíl
od jiných vozů na zemní plyn - dvě řady vstřikovačů
se čtyřmi separátními vstřikovacími tryskami
pro zemní plyn a čtyřmi pro benzin. Výhodou
tohoto řešení je, že v každém režimu a při
spalování kteréhokoli paliva pracuje maximálně
efektivně a má i nejčistší spaliny.
Kompaktní
stavba zadní nápravy s torzní příčkou
vozu Opel Zafira poskytuje dostatek prostoru pro umístění
zásobníků plynu i rezervní benzinové nádrže.
Pevný skelet vozu a kvalitní materiál zásobníků
zemního plynu, který je v nich uložený pod
tlakem 200 barů, zaručují maximální míru bezpečnosti.
Každý ze zásobníků stlačeného plynu, které
jsou konstruovány na tlak až 450 barů, má vlastní
magnetický ventil, který okamžitě přeruší dodávku
plynu k motoru jakmile jeho obrátky poklesnou
pod minimální startovací otáčky. V případě
nehody potom speciální mechanické ventily přeruší
dodávku paliva k motoru. Pro případ požáru
jsou zásobníky plynu vybavené ochrannou
pojistkou, která zaručí řízené „odfouknutí“
expandujícího plynu v okamžiku, kdy teplota
přesáhne povolenou hranici. Protože zemní plyn
je lehčí než vzduch, nemůže se hromadit u
povrchu silnice např. při proražení nádrže v důsledku
extrémně těžké havárie.
/al/
|