Vyšlo 28.3.200

E-mail

Oskar - zatím díry v síti

Kdyby Oskarovy „základnovky“  (neboli  BTS) viděly, tak ta v Hrusicích  u Ladova muzea na dálnici D 1 by měla takto  krásný výhled. Ale ona nevidí. Ne protože by snad špatně viděla,  ale proto, že tam ještě nestojí, ač tam stát dávno měla.  Podobně je na tom například  BTS  na  Božkově v Mnichovicích u Prahy, či BTS Ostředek. Dálnici D 1 jsme si vybrali proto, že tato komunikace patří k stěžejním v této zemi a její dokonalé pokrytí signálem by mělo patřit k vizitkám každého operátora.

Zvláště mě mrzí, že pozdní výstavba narušuje „bétéesku“ Ostředek, naše  budoucí unikátní poutní místo „U tří mobilních stožárů“ na třicátém čtvrtém  kilometru D1.

Tady již od začátku měsíce měly společně dotvářet malebný kolorit krajiny v absolutně těsné blízkosti BTS všech tří našich mobilních operátorů. Toto zajímavé místo by se v budoucnosti mohlo jmenovat třeba „ Kopec smíření operátorů“ a mohly by se tam pořádat pod stany seance. Jak nám sdělil zdroj, který nechtěl být jmenován, tentokrát zde ten Oskarův zatím nestojí protože pracovníci ředitelství dálnic údajně nechtějí dát povolení  k vybudování výjezdu  ze své dálniční příjezdové komunikace.  Je to divné, protože ho dali jak Radiomobilu  tak i Eurotelu a ty jsou oba  blíže dálničnímu tělesu než plánovaný Oskar. Ne, že by mi toto zpoždění  nějak zvlášť  vadilo. Naopak mezi 34  až 60 kilometrem je již signál velmi dobrý a dá se v podstatě telefonovat bez  přerušení.Některé úseky se daří lépe, jiné hůře.    Zažil jsem zrod Eurotelu a zvláště Paegase  a připadám si proto dostatečně  ostřílený. Ono ostatně sehnat  všechna stavební povolení a další potřebná povolení není vůbec žádná legrace. Dohadovat se s desítkami organizací  častokrát o absolutních prkotinách, či vést nekonečné diskuse s těmi, které se pouze chtějí zviditelnit, je často heroický výkon. Mně vadí jiná věc. A to reakce na tento stav některých vedoucích  pracovníků Oskara. Když jsem se ptal například managera pro vztahy s veřejností  v předvečer zahájení, byl jsem ujištěn, že tam budou druhý den mobilní základny.  Bylo to řečeno  tak přesvědčivě, že jsem již nic nenamítal. Když mi zhruba po týdnu jiný pracovník marketingu barvitě popisoval jak na D1 v lokalitách, o kterých jsem hovořil běžně telefonuje, říkal jsem si: „chlapče nerozpitvávej to, co je to týden v životě lidském“.  Po třech  nedělích jsem si však řekl „dost.“ Doba hájení má také své meze“ a udělal jsem průzkum na lince péče o zákazníky.  Výsledek byl velmi neradostný. Všichni dotázaní operátoři mi s absolutní samozřejmostí sdělili, že D1 je perfektně pokrytá. Zvláště agilní hoch pak na mé nesouhlasné námitky argumentoval zcela „logicky“ tím, že pokrytá být prostě musí, protože on to má v mapě zelené.  Oskar dokázal udělat pro své zákazníky v rekordně krátkém čase spoustu dobrých věcí. Ať už to byl výborný signál v rekordně krátké době  nejen v Praze, ale i v dalších městech,  či rozsáhlý sortiment neblokovaných mobilních přístrojů za dobrou cenu až po tarifikaci po sekundách. Na druhé straně, jestliže má firma jako základní motto své práce otevřenost, je jakékoliv „zatloukání“ skutečnosti trestuhodné. V případě „zatloukání z neznalosti“ je to snad ještě horší. A hlavně si myslím, že to není ani moudré. Už jen proto, že kdyby zákazníci znali důvody proč je tomu tak jak tomu je, byly by podstatně shovívavější. Buďme upřímní. Sám fakt, že se  z některého místa, kde jsem se už dávno dovolat měl, nedovolám, je daleko menší průšvih než to, že zákazníkovi řeknou  „kompetentní“ pracovníci, že tam a tam je bezvadný signál, on si koupí kartu a telefon a pak mu zbudou jen oči pro pláč. Oni totiž v okolí dálnice bydlí i lidé…  Věřím proto, že situace v těchto lokalitách  je ojedinělá a další průzkumy nás jen příjemně překvapí. V nejbližší době vás proto  budeme informovat o pokrytí signálem  v okolí dalších  silničních tahů.                                                          

   Petr Řezáč