Také
věříte reklamě?
aneb
Jak
jsem se nestal středem pokrytí
Když
jsem si více než před dvěma lety koupil mobil zvolil jsem Paegase. Ze
začátku jsem stále věřil, že služby budou lepší a lepší….. V poslední
době mi však naopak doslova začal pít krev. Chcete vědět proč? Tak
tedy hezky popořádku.
Ohlédnu-li
se dnes nějaký ten pátek nazpět, je mi jasné, že jsem měl výběru
provozovatele sítě věnovat větší péči. Myslel jsem si – EuroTel
nebo Paegas, to je prašť jako uhoď. Někteří moji mobilní známí mě
už tehdy varovali: Nekupuj si Paegas, nebudeš mít signál. Já jsem se
jim jen smál a přesvědčoval je i sebe sama, že je to jen otázka krátké
doby a Paegas bude minimálně
na stejné úrovni jako EuroTel. Asi nemusím zasvěcencům popisovat,
jaká že je skutečnost. Tak jsem si osedlal Paegase. Že si doma asi moc
nezavolám, s tím jsem i počítal (i před tím mě varovali), přesto
jsem naivně věřil, že jednou bude líp. V bytě jsem sice našel
místečko, kde dost často chytím signál zvící jedné čárky,
ale běda, jak s tím malinko pohnu, už se mi to posmívá,
abych prý zvolil novou síť. Když mi někdo nedej bože zavolá,
popau přístroj a utíkám před dům, kde se mi podaří někdy ulovit
ty magické čárky i dvě, ale nikdy ne na dlouho. Hloupé bývá, když
jsem podomácku oblečen (tj. trenýrky a tričko) a ono třeba venku
mrzne, sněží a ten na druhé straně má zrovna takovou potřebu popovídat
si. (Otužování je ale zdravé, taky se mi tuto zimu, po dlouhé době,
všechny chřipkové epidemie obloukem vyhnuly). Podobný stav věcí je i
v práci (až na ty trenýrky). Čte-li tyto řádky některý
z odpovědných pracovníků Paegasu a říká si: „Zase nějaký
nactiutrhač naší firmy, bydlí si někde na samotě u lesa, kde už ani
ty lišky dobrou noc nedávají, tak co by chtěl? Kvůli němu tam „základnovku“
stavět přece nebudeme,“rád bych ho jemně upozornil, že sice žiji a
pracuji na venkově, ale tím pravým „vidlákovem“ Mirošovice
opravdu nejsou. Dvacet kilometrů od Prahy, komerční zóny přes kopec,
dopravní tepny dokonce dvě a to nejen
dálnice D1, ale i hlavní tah Praha – České Budějovice, tedy
dost významný dopravní uzel. Čili místo, které by si zasloužilo
opravdu dobré pokrytí, a to nejen venku, ale i v budovách, které
obyvatele každé obce a města zajímá především (k čemu je mi
telefon, se kterým musím při telefonování běhat po zahradě?) Jen
tak mimochodem, telefony sítě EuroTel v Mirošovicích „praskají ve
švech,“ tak silný signál tu mají. Navíc bych si nedovolil zveřejňovat
tyto úvahy, pokud bych nevěděl, že místo mého bydliště není žádnou
výjimkou a že EuroTel v tomto ohledu zcela jasně vítězí na body
na mnoha dalších místech naší země (možnosti porovnání mám). (RadioMobil
také velmi zdůrazňoval, že jeho ceny jsou nejvýhodnější. Dnes již
neplatí ani toto a většinou se jedná v podstatě o rozdíly
zcela kosmetické).
Problémy
spojené s lovením vln časem způsobily, že mě při doma uskutečňovaných
telefonních hovorech stále častěji napadají až destruktivní myšlenky
typu prohodit oknem, rozbít kladivem, přejet autem, utopit v bazénu,
zahrabat do sněhu, zavolat operátorovi a podobně. Situace zašla v poslední
době tak daleko, že už si doma mobil raději ani nezapínám.
A
do toho všeho přišla ta reklama.
Už
dřív, když se nám náš milý RadioMobil chlubil svou mohutnou expanzí
prostřednictvím billboardů se stručným a úderným sdělením
„Pokryto!“, jsem začal tušit, že s reklamou něco nebude v pořádku.
Došlo k tomu tak, že při míjení jedné takovéto cedule napadlo
kolegu, už tehdy šťastného klienta Paegasu, mrknout na displej. Asi už
tušíte, co se mu na něm zjevilo. Nic. Tak jsme si udělali takovou zkoušku
jak jsme viděli billboard s tímto nápisem vyzkoušeli jsme signál.
Chvílemi jsme měli pocit, že Paegas chce výběrem míst pro reklamu někdo
diskreditovat….
Nebo
hit poslední doby související se snižováním tarifů předplacených
služeb Go a Twist. Po shlédnutí této reklamy
mám nejen já zcela
zavádějící dojem: my
(tedy jako Paegas) máme sice ceny hovorného skoro stejné jako
konkurence, avšak pozor, u nás končí špička už v 15:30, tedy o
celou půlhodinu dřív! Řekněte sami, nezní to krásně?
Samozřejmě, že zní, ovšem jen do té doby, než u „přítele“
operátora nebo třeba na webu zjistím, že zaplatím naprosto stejnou
cenu, ať volám ve špičce nebo v době mimo špičku (ve všední
dny od 15:30 do 19:00), jedinou drobnou změnou je pouze o celé 2,- Kč
levnější volání na pevnou síť. A ruku na srdce, jak často na ni z
mobilu opravdu voláte?
Vrchol
byl, když jsem si nedávno otevřel
svůj oblíbený časopis. V poklidu pročítám zprávy, popíjím
ranní kávu, pak otočím list a bum! V tu ránu jsem nadskočil.
Celostránková reklama Paegasu mi přesvědčivě a nekompromisně oznámila,
že středem jejich pokrytí jsem se stal právě já. A že mají pokryto
i dalších 99% všech obyvatel. Zahodil jsem noviny a utíkal k telefonu
položenému na okenním parapetu (místo s největší pravděpodobností
výskytu pegasích radiových vln) přesvědčit se na vlastní oči, jaké
mě to potkalo nenadálé štěstí.
V koutku
displeje na mě ustrašeně pomrkávala jedna čárečka, taková ta úplně
nejmrňavější chudinka. V tu chvíli mě zcela logicky popadl amok
a chtěl jsem telefon tentokrát rozpustit v kyselině. Jenže žádná
nebyla v dosahu, tak jsem se zklidnil (ten strojek stejně za nic nemůže)
a vrátil se k rozečteným novinám a kafi. Stránce s tou
nehorázností jsem se nadále pečlivě vyhýbal, protože vím, že rozčilování
mému zdraví nijak neprospívá.
Tak
co, ještě věříte reklamám?
Marek Žádník
Autor je spolupracovníkem
redakce
|
 |


|
 |