Solární systémy,  tepelná čerpadla

Pořiďte si elektrárnu na vlastní střeše
nebo si rovnou postavte velkou elektrárnu

Zatím největší fotovoltaická elektrárna v ČR - Morava - Opatov

Využití sluneční energie v domácnostech je u nás obvyklejší především s využitím solárních panelů k přípravě teplé vody a přitápění (o tomto si můžete přečíst zde). Je to proto, že pořizovací cena klasického solárního systému je stále podstatně levnější. Ale platí stále, že vlastní výroba elektřiny je luxusem? Myslím že ne, zvlášť když stavíte nový dům, či výrobu solární elektřiny pojmete jako podnikatelský záměr. Kromě toho, že můžete získat finanční podporu, tak podmínkou návratnosti investice a následného zisku je především fakt, že vyrobenou elektřinu nespotřebováváte přímo, či ji složitě neakumulujete, ale prodáte ji energetické společnosti. Elektřinu pro vlastní spotřebu pak kupujete od téže energetické společnosti za ceny běžných tarifů energií.  Je to jednoduché. Vyrobenou elektřinu prodáte za 13, 20 Kč (15, 70 s DPH). Tuto výkupní cenu stát garantuje po dobu 15 let. EU zvyšuje požadavky na ekologicky šetrnou výrobu elektrické energie a na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Také proto v posledních letech dochází k prudkému rozvoji výroby fotovoltaických článků a systémů pro výrobu elektrické energie z fotovoltaických systémů.

Domácí elektrárny

Uveďme si malý příklad a kalkulaci výroby energie. 1 m² fotovoltaických panelů vyrobí ročně cca 135 kWh. 1m² fotovoltaické plochy pořídíte za cenu kolem 20 000 Kč.  Pokud byste si pořídili fotovoltaický systém na rodinný dům, například o ploše 16 m² , výkonu 2 kWp  tak vás bude stát cca 320 000 Kč bez 5% DPH (můžete získat podporu - o systému podpor jsme psali zde). Roční energetický zisk u tohoto systému je 2100 kWh. (Jednotka kWp je zkratka pro kW peak, tj. pro špičkový výkon zařízení. Používá se u fotovoltaických zařízení, protože zde výkon závisí na tom, jak moc právě svítí Slunce. V noci je výkon nulový, okolo poledne maximální. Z panelu s výkonem 1 kWp získáte v ČR za rok zhruba 800 až 1200 kWh elektřiny, podle typu a umístění panelu)  Ročně tedy  u našeho příkladu vyrobíte a prodáte elektřinu za cca 28 000 Kč.  Životnost systémů výrobci udávají na dobu minimálně 30 let. Takže u tohoto příkladu je návratnost asi za 7 let (záleží na přiznané podpoře i konkrétní spotřebě vaší energie). Toto byl ale příklad malého systému, pokud byste zvolili větší plochu, tak vás instalace vyjde levněji. Tolik tedy o domácích systémech.

Největší fotovoltaické elektrárny v ČR

Velké bychom asi mohli dát do uvozovek, protože velké u nás ještě nejsou - alespoň pokud porovnáváme například s Německem, či jižními státy. Ale i  u nás se již připravují větší instalace. O těch budeme samozřejmě informovat, podívejme se tedy na některé již realizované solární elektrárny a na to jak by to vypadalo, kdybyste se rozhodli postavit solární elektrárnu a vhodně investovat do budoucnosti. 

V ČR je instalováno přes 200 fotovoltaických systémů - elektráren. Pravdou ale zůstává, že většina je jich malých, jsou instalovány na školách a byly postaveny v rámci programu "Slunce do škol".  Na některých univerzitách jsou systémy větší a jejich výkon můžete sledovat on-line na internetu. Například v Praze Troji je od roku 2003 na MFF UK fotovoltaická elektrárna o výkonu 20 kWp - její provoz můžete sledovat na adrese http://kmf.troja.mff.cuni.cz/elektrarna/index.php . Jedna z největších univerzitních elektráren je v provozu od ledna 2006 v Brně na Masarykově univerzitě o výkonu 40 kWp. Nejnovější školní elektrárnu s největším výkonem najdete v Praze na budově ČVUT, ta má výkon 40,9 kWp - (386 monokrystalických panelů o výkonu 106 Wp).

Na obrázku elektrárna na budově ČVUT

Zatím největší fotovoltaická elektrárna v ČR byla uvedena do provozu letos, postavena je na ploše 500 m na Svitavsku v Opatově. Má výkon 60,89 kWp. Na střeše farmy je instalováno 369 fotovoltaických panelů. Plánovaná roční výroba elektřiny v Opatově činí 63 MWh. Elektrárna byla instalována za pět týdnů, stála 9 mil. korun a projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Financování probíhalo z vlastních zdrojů - 3 miliony korun, dále z úvěru od banky. Z úvěru budou 3 miliony korun vráceny pomocí dotací. Návratnost bez dotace by za současných výkupních cen činila 10 - 11 let, dotace ve výši 3 mil. Kč ji zkrátí na 8 - 9 let.

Trochu teorie

Sluneční energie patří mezi nevyčerpatelný zdroj, jehož využívání nemá žádné negativní účinky na životní prostředí. Množství solární energie, které se dá využít je závislé na klimatických podmínkách jednotlivých částí zemského povrchu. Lze ji dobře využívat nejen v oblastech s dlouhým slunečním svitem, ale i s vyšší nadmořskou výškou.

Na území České republiky jsou poměrně dobré podmínky pro využití solární energie. Celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) se v našich podmínkách pohybuje v rozmezí 1400 - 1700 h/rok. V některých oblastech, jako například v nížinách na jižní Moravě je udávaná doba slunečního svitu dokonce až 2000 h/rok. Na plochu jednoho čtverečního metru přitom dopadá ročně cca do 1100 kWh solární energie. Na základě těchto čísel je možné konstatovat, že při dobré účinnosti solárního systému lze z poměrně malé plochy (podstatně menší než je střecha rodinného domku) získat poměrně velký výkon.

Fotovoltaické panely přeměňují energii obsaženou ve slunečních paprscích přímo na elektrickou energii. Jsou to generátory, které využívají vlastností pevných látek, pracují bez hluku, neznečišťují životní prostředí, nepotřebují údržbu a mají dlouhou životnost. Panely jsou odolné proti vlhkosti, dešti, bouřím, větru, sněhu a krupobití. Základem solárního panelu jsou solární články.  Elektrická energie ze solárního článku je odváděna přes regulátor dobíjení do akumulátoru, ke spotřebiči nebo do rozvodné sítě.

Pro různé použití panelů se vyrábí a dodává celé množství různého příslušenství, jako jsou regulátory dobíjení akumulátorů, akumulátory vhodných kapacit, měniče kmitočtu pro ostrovní provoz i pro dodávku elektrické energie do sítě nízkého napětí, čerpadla, úsporné zářivky aj.

Fotovoltaické přístroje

Jsou to přístroje, které fungují na solární energii. Solární čerpadla, nabíječky, záložní zdroje, lampy, větráky, sprchy, dokonce i například solární odháněč krtků a další. O těchto přístrojích si můžete přečíst příští  týden v samostatném článku.

Olga Řezáčová