|
ERÚ
určil ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů
 Energetický
regulační úřad (ERÚ) stanovil minimální výkupní
ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů od příštího
roku. Zhruba na dvojnásobek by měly vzrůst výkupní
ceny elektřiny vyrobené s využitím slunečního
záření, naopak cena elektřiny z větrných
elektráren by měla klesnout. ERÚ ceny upravil v
souvislosti s novelou zákona o podpoře výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Ceny do konce roku ještě doznat mírných úprav. Úřad
ceny stanovoval i v minulých letech, na jaře přijatá
novela zákona má provozovatelům garantovat na 15
let výkupní ceny za jednotku vyrobené elektřiny
a přilákat do odvětví nové investory. Norma
nabyde účinnosti 1. srpna.
Například u malých vodních elektráren uvedených do
provozu od ledna stoupne minimální výkupní cena
ze současných 2,05 Kč/kWh na 2,34 Kč/kWh. Výrazný
růst vykáže také cena elektřiny vyrobená s využitím
slunečního záření ze současných 6,04 Kč/kWh
na 13,20 koruny. Úřad také stanovil ceny u elektřiny
vyrobené s využitím geotermální energie či
spalováním bioplynu.
 Ceny
pro elektřinu vyrobenou z bioplynu, větrných
elektráren a biomasy úřad stanoví nejpozději v
cenovém rozhodnutí v listopadu. U bioplynu ERÚ předpokládá
mírný nárůst proti současné ceně a u ceny
elektřiny z větrných elektráren úřad zvažuje
snížení současné ceny 2,60 Kč/kWh pod úroveň
2,50 Kč/kWh, uvedl místopředseda úřadu
Blahoslav Němeček.
Minimální výkupní ceny za elektřinu budou mít vliv na
podniky při rozhodování o investicích do zařízení,
která budou elektřinu vyrábět právě z těchto
zdrojů. Například společnost ČEZ plánuje
vybavit své nové elektrárny kotli, které budou
schopny spalovat i biomasu. Ekologové očekávají,
že do roku 2010 podniky do využití obnovitelných
zdrojů investují finance v objemu desítek miliard
korun, a norma tak pomůže vytvořit několik tisíc
pracovních míst.
Nový zákon zohledňuje evropskou směrnici, která předpokládá,
že by Česká republika měla vyrábět osm procent
elektřiny z obnovitelných zdrojů. V minulém roce
to bylo podle ministerstva životního prostředí
asi 3,7 procenta, největší podíl drží vodní
elektrárny.
/or/
|
