automobily | letecká doprava | sport | počítače a elektronika | zahradní technika | energie | video-foto-film | scooter | lodě | mobiltest
                    

Aktualizováno 8.6.2007

E-mail

PŘÍLOHA


  Solární systémy,  tepelná čerpadla

ROTO - solární program

Solární kolektory Roto

solární nebo fotovoltaické moduly, které vypadají  jako střešní okna

ROTO fotovoltaické moduly - RPV

Fotovoltaické moduly převádějí sluneční energii na energii elektrickou. Umožňuje to  tzv. fotovoltaický jev. Společnost ROTO používá ve svém solárním programu zaměřeném na fotovoltaiku solární moduly na bázi polykrystalického křemíku.

Stejně jako solární kolektor je i fotovoltaický modul konstruován tak, že skladebně a montážně odpovídá střešním oknům. V rámci solárního programu se vyrábí pouze jeden rozměr fotovoltaického modulu a to 1960x1400mm, což sice zdánlivě omezuje variabilitu sestav, avšak díky filozofii výrobce je možné potřebné variability dosáhnout díky rozměrové škále střešních oken.

Modul se skládá z jednotlivých buněk, jejichž  povrch je opatřen antireflexní vrstvou a proti vnějším vlivům je chráněn speciálním nerozbitným ESG sklem. Pro snížení ztrát a bezpečný provoz celého systému ROTO doporučuje propojovat systém pouze pomocí originálního příslušenství.

Využívání sluneční energie  vykazuje vzestupný trend. To, že solární technika není jenom funkční, ale také atraktivně integrovaná do střechy domu  ukazují systémy Roto.  Výrobce nabízí jak solární kolektory, tak i fotovoltaické moduly, které se ve svých rozměrech a designu perfektně hodí k moderním střešním oknům Roto.  Moduly i okna jsou vzhledově jednotné a  tak nejsou kladeny žádné meze tvůrčí fantazii. Harmonické uspořádání více kolektorů a modulů, jakož i oken, působí v každém případě odpovídajícím dojmem.  „Malé elektrárny na střeše“ se stávají vizitkou pro každý typ domu.

Základní složení soustavy



Protože fotovoltaické moduly mají vyšší účinnost při nižších teplotách, poskytují stejný výkon i v zimním období, což je rozdíl oproti klasickým solárním kolektorům. Tento typ modulů má pevnou konstrukci, která nahrazuje střešní krytinu a tím částečně kompenzuje pořizovací náklady. Garantovaná účinnost modulů je i po 20 letech min. 80% počáteční hodnoty. 

Fotovoltaické moduly vyrábějí stejnosměrný proud pouze při dostatečném osvícení plochy modulu slunečním zářením ale i pouhým denním světlem. Z toho vycházejí i dva možné principy jejich využití:

1 - Kumulování energie do záložního zdroje – systém využívá stejnosměrné napětí pro dobíjení akumulátoru, který je vložen do obvodu. Tento princip je vhodný pro oblasti bez centrální rozvodné elektrické sítě nebo pro případy, kdy je z různých důvodů potřebný stejnosměrný proud. Fotovoltaický článek pak tvoří  nabíjecí soustavu mezi rozvodnou elektrickou sítí a akumulátorem.

2 – Propojení s rozvodnou sítí – celý systém je propojen s rozvodnou elektrickou sítí pomocí DC/AC měniče, který transformuje stejnosměrný proud na střídavý o napětí 230V/50Hz. Střídavý proud se dodává do rozvodné sítě. Domácnost tak využívá proud z rozvodné sítě a současně prodává proud vyrobený fotovoltaickým modulem. 

Využití fotovoltaických článků na území České republiky je zatím v začátcích. Česká republika se však, v rámci EU, zavázala významně zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a to na 8% do roku 2010. Solární kolektory a fotovoltaické články jsou nepochybně jednou z atraktivních forem využití obnovitelných zdrojů.

Klíčové údaje a empirická pravidla

V následujícím přehledu jsou  shrnuty nejdůležitější klíčové údaje fotovoltaického zařízení  s doplněním relevantních aspektů empirických pravidel:

Jedno fotovoltaické zařízení vyrábí cca 800 kWh za rok a kWp.

Roční  energetický výnos / produkce jednoho 1 kWp fotovoltaického zařízení odpovídá cca čtvrtině průměrné roční spotřeby jedné domácnosti.

Na jeden kilowattpeak (kWp) instalovaného jmenovitého výkonu je potřebná 
plocha 8 - 10 m2.

Fotovoltaická zařízení, která jsou instalována s odchylkou až 45 ° z jižního směru a sklonem mezi asi 10 ° až 50 °, vykazují pouze minimální ztráty v energetickém výnosu. 

Zastínění solárních zařízení je třeba zásadně zabránit. Zastiňující  elementy by neměly vyčnívat  o více než 15° nad spodní hranu fotovoltaického generátoru. 

zpracováno dle podkladů společnosti Roto

 

 

Příloha