Olympus Camedia E-10

14.9.2000 

Uvedením Camedie E-10 píše Olympus první řádky nové digitální historie. Nejenže poprvé ve své historii představil profesionální „digi“, ale poměrem cena/výkon postavil laťku opravdu vysoko.
Kdo znal ve své době  Camedii 1400 či v nynější době pracuje se současným modelem C-2500 L, ten mi jistě dá za pravdu, že Olympus digitály opravdu umí.

Nový „čtyřmegáč“ má elegantní design, motor se třemi snímky za sekundu, špičkový velmi světelný objektiv a absolutní kontrola funkcí, to je již síla i pro fundované znalce. Veliký CCD snímač o úhlopříčce 2/3" umožňuje zachytit více světla, zatímco RGB filtr je vhodný pro zachování přirozeně živých barev. Světelný objektiv (F2,0-2,4) je vybavený čtyřnásobným transfokátorem a byl vyvinut speciálně pro obrazové možnosti velkého CCD snímače fotoaparátu. Objektiv má 14 čoček včetně dvou asférických, dvou čoček s nízkou disperzí a jedné speciální čočky s extrémně nízkou disperzí (ED čočka) Ta zaručuje ostré, jasné záběry i při maximálním přiblížení. Ukládání je velmi rozmanité. Od TIFFu (bez komprese) po raw data CCD režim (podporovaný speciálním plug-inem editoru Photoshop). Tyto režimy jsou ideální volbou pro zachycení i těch nejjemnějších detailů. Algoritmus pro zpracování obrazových dat TruePic optimalizuje všechna data ještě před jejich uložením na kartu. Velmi důležitá je i extrémně výkonná 32MB SDRAM paměť. Díky ní jsou i 4 megapixelové snímky velmi rychle zpracovány. Fotoaparát dosahuje na digitály fantastické rychlosti snímání až 3 obrázků za sekundu. Model E-10 je vybaven sloty pro SmartMedia i CompactFlash karty (Type II) a rovněž zahrnuje USB (data storage typ) rozhraní pro přenos dat do počítače. Kvalitní zaostření je zajištěno pomocí dvou systémů automatického ostření. Nejprve je použito aktivní infračervené měření pro sejmutí počátečních hodnot, a poté pasivní TTL (Through-The-Lens) systém automatického ostření, které zaostření přesně nastaví a "doladí". Přibližně o 60 ms později se spustí závěrka. Přesné expozice je dosahováno volbou některého ze tří režimů měření expozice, včetně digitálního ESP měření. Při obtížných světelných podmínkách je k dispozici kompenzace expozice funkce auto bracketing. Fotograf si může ověřit expozici pořízeného snímku pomocí histogramu zobrazeného na LCD obrazovce. Samozřejmě je rovněž k dispozici nastavení citlivosti ISO. Pro fotografování lze zvolit několik režimů: automatické nastavení "P", priority času "S", priority clony "A" a manuální nastavení "M". V manuálním režimu lze nastavit rychlost závěrky až 8 sekund nebo při pořizování snímků za slabého osvětlení je možné aktivovat i B čas. Přístroj nabízí expoziční čas až 1/500 s. Clonu lze upravovat od F2,0 až po F11,0. Plná synchronizace externích blesků umožňuje použití maximálního výkonu při libovolné rychlosti závěrky. Zajímavé je i manuální ostření a ovládání transfokátoru.Ostrost a kontrast snímků lze upravit podle tří nastavení: vysoký, normální a nízký stupeň kontrastu. To již fungovalo u C-2500L a musím říci, že je to vynikající funkce. Při rozmisťování ovládacích prvků využila firma Olympus návrhy mnoha profesionálních fotografů. Aby fotograf mohl sledovat potřebné informace při práci, zobrazují se všechna potřebná data, jako je např. režim snímání, clona a rychlost závěrky, v hledáčku. Dostane-li se fotograf při práci do neobvyklé polohy, může otočit LCD obrazovku o 90 stupňů nahoru nebo o 20 stupňů dolů. Snad jediné, co chybí tomuto modelu k absolutní špici, jsou výměnné objektivy. To by však muselo dojít k tak rozsáhlým změnám v konstrukci, že by jen těžko mohl tento přístroj stát okolo tří tisíc dolarů. Proto i zde je nutnost širokoúhlých či dlouhoohniskových objektivů řešena pomocí předsádek. V praxi je tak možno používat ekvivalent kinofilmových objektivů od 28 mm do 200mm, což na drtivou většinu běžných snímků bohatě stačí. Cena nového Olympusu připravuje „desítce“ velmi dobrou pozici na trhu, a to i mezi takovými přístroji, jako jsou profesionální Nikony a Canony, které jsou zatím výrazně dražší.

/per/