Canon 400 D                                                   redakční test

Úspěšný pokračovatel modelu 350 D

Jednooká zrcadlovka, která za „dobré peníze“ nabízí uživateli senzor CMOS s 10 miliony obrazových  bodů. Také „čtyřstovka“, a to je velmi podstatné, využívá všech objektivů Canon EOS a stejně tak i objektivů alternativních výrobců, jako jsou například u nás známá Sigma a Tamron.

V současné době je 400D za zhruba devatenáct tisíc korun nejlevnější plnohodnotnou digitální zrcadlovkou na našem trhu. Ne nikoliv, nezapomněli jsme na Nikon D40X. Ten je sice stejně drahý, či možná o trochu levnější, avšak neumožňuje plnohodnotné používání všech objektivů Nikon, ale ani Tamron pro Nikon či jiných dalších alternativních objektivů, protože nemá v těle mechanický převod pro ovládání autofokusu, tak jako ostatní digitální modely značky Nikon.

D 400 je sice fotoaparát určený především amatérům, na druhé straně je možno s ním pracovat i v náročných podmínkách. Omezení se týká spíše komfortu než vlastní práce. Na rozdíl od vyšších modelů značky nemá horní displej a tak je nutno všechny hodnoty kontrolovat na kombinovaném displeji na zadní stěně fotoaparátu. Vše je ale otázkou zvyku a po chvíli zjistíte, že toto řešení má i své výhody. V některých případech může být například i rychlejší díky větší ploše zobrazovaných údajů. A to na novém větším 2,5 palcovém LCD. Ten slouží i kontrole zhotovených snímků.

Díky použití stejného procesoru DIGIC II, který používají profesionální digitální  Canony  EOS 1Ds Mark II a EOS 1D Mark II N má tento model nejen velmi dobrou obrazovou kvalitu, ale tradičně i další silné stránky Canonu, jako je například velmi rychlý náběh spouště při spuštění a také velmi rychle uvolňuje vyrovnávací paměť. 

Ergonomie

Přestože je relativně malý, padne slušně do i větší ruky. Komu by se přesto zdála 400 D jako „tintítko“, tak ji může opatřít batery gripem, který jednak zlepší stabilitu pro focení, díky druhé spoušti ulehčí i práci se snímky na výšku a v neposlední řadě výrazně prodlouží množství snímků, které pořídíte bez dalšího nabíjení. Díky absenci horního vodorovného displeje je kruhový programový ovladač umístěn vpravo nahoře mezi hranolem a spouští, což výrazně napomáhá k rychlé změně zvoleného programu. Ostatně v dosahu prstů pravé ruky jsou umístěné i další nejčastěji používané funkce, jako je například korekce expozice, zvolené body autofokusu a především ovládání expozičního kolečka.

Jednoduché ovládání v dosahu pravé ruky

Baterie a paměťové karty

Canon u čtyřstovky ponechal profesionální datovou kartu  Compact flash

Také jako u 350 D je pro pohon použita baterie NB-LH o napětí 7,4V a  kapacitě 720 Ah /Li-on/. To je výrazně méně než používají dražší řady Canonu, které většinou disponují bateriemi o 1500 Ah . Díky pouhé „sedmsetdvacítce“ je u 400 D  nižší výdrž do nabití, což se projevuje zvláště při častějším používání blesku. Také cena této minibaterie je relativně velmi vysoká. Zhruba 1750 Kč za náhradní baterii s touto kapacitou nám nepřipadá adekvátní a  je výrazně draží než u přímé konkurence. Pro fotografy, kteří potřebují kapacitu výrazně vyšší a zároveň z různých důvodů nechtějí vyšší model, je právě batery grip ideálním řešením. Například i proto, že mohou používat i běžné dobíjecí tužkové baterie. Zatímco právě bateriemi Canon zařadil tento model spíše k amatérským přístrojům, odlišně řešil paměťové karty. Na rozdíl od většiny konkurence ponechal v tomto modelu „staré dobré flešky“ a nepodlehl módnímu trendu SD pamětí, které se svou minimální robustností hodí spíše tak akorát do mobilů. Jen pro zajímavost, zatímco Compact flash paměť se v redakci, co já pamatuji, nikdy nezničila, u  SD za posledních půl roku to byly dvě při naprosto běžném používání.

Samočištění čipu

Je prvním Canonem s automatickým čištěním čipu. Určitě každý, kdo pracuje i s mnohem dražšími modely mi dá za pravdu, že právě usazený prach na čipu je velmi nepříjemný a otravuje práci fotografa. To, že tato cesta je správná, dokazuje například i to, že po čtyřstovce Canon aplikoval EOS Integrated Cleaning System canon i u nejnovější zrcadlovky 40 D. Také Nikon u své čerstvé novinky D 300 neopomněl na zavedení obdobné technologie. Tak jak jsme měli možnost během testu poznat , tak u Canonu čip pracuje zcela bez problémů a jeho činnost není nikterak nápadná a projevuje se pouze čistými snímky.

Objektivy

  
Tamron 18-250 nastavený v poloze nejširokoúhlejšího ohniska je velmi kompaktní a není o mnoho větší než leckterý běžný setový zoom.

Jestliže je značka Canon proslavená  vynikající optikou /a to nejen díky své pověstné kvalitě a často revoluční konstrukcí či vysoce  světelnými objektivy/, pak je dle našeho názoru setový objektiv dodávaný ke „čtyřstovce“ výjimkou, která potvrzuje toto pravidlo. Není ani nikterak zvláštní konstrukčně ani nadprůměrně světelný. Nelíbí se nám ani použité materiály a také optické vlastnosti nás nikterak nepřesvědčily. 

Tamron 18-250 nastavený do nejdelší ohniskové vzdálenosti

Domníváme se, že právě tento objektiv je jedinou slabinou jinak velmi dobrého fotoaparátu. Obrovská výhoda zrcadlovek s výměnnými objektivy je, že si na oblíbené tělo můžete nasadit  objektiv, který vám nejvíce vyhovuje. To jsme samozřejmě udělali také. Nám se „čtyřstovka“ nejvíce líbila v kombinaci Tamronu 18, 18-250. Je jen o trochu větší než setový Canon, avšak  jeho univerzalita od  „širokáče“  do dlouhého teleobjektivu je vynikající. Tedy konkrétně převedeno na ekvivalent kinofilmu 28-380 mm. Také obrazová kvalita je velmi dobrá. Za necelých 30 000 Kč tímto setem získáte velmi univerzální sadu, se kterou můžete fotit komfortně v podstatě takřka vše.

400 D v praxi

Nemám rád povrchní testy. Proto jsme se i v tomto případě snažili „čtyřstovku“ zapojit do běžné redakční práce. Během léta pracovala celkem v deseti zemích, fotografovalo se s ní z letadel, zvládla automobilové závody. Široké nasazení v nejrůznějším prostředí zvládla naprosto bez problémů. Pouze dvě věci nám vadily. První již zmíněnou je krátká výdrž se standardní baterií. Druhá pro mne velmi nestandardní je, že v určité fázi se vám zasekne závěrka a musíte vypnout a zapnout přístroj, pak vše funguje normálně. Vzhledem k mnoha dalším vesměs pozitivním vlastnostem to není nic zásadního. Závěrem je tedy možno říci, že  EOS 400D je digitální  zrcadlovka s vynikajícím poměrem cena výkon. Dají se s ní zvládnout i velmi náročné reportáže. Spoušť má stejně vynikající reakci jako podstatně dražší modely, výborný je systém čištění čipu. Má dostatečně velký hledáček i ergonomický tvar pro pohodlné fotografování.

Výhody: rychlá spoušť, systém automatického čištění čipu, profesionální paměťová karta,  procesor z profi foťáků.

Nevýhody: občasná nutnost restartování systému, malá kapacita baterie

  Petr Řezáč