Testy digitálních zrcadlovek  

Díl 1.  Objektivy
vyšlo i v Lidových novinách 12.11.2007

Co jsme připravili 

Tentokrát jsme se rozhodli testy pojmout v širším pohledu. Zaměříme se proto nejen na srovnání jednotlivých modelů digitálních zrcadlovek,  ale i na  současný hit, kterým je  stabilizace obrazu. Vyzkoušíme, který systém je lepší, zdali stabilizovat čip či objektiv?. Objektivům se budeme věnovat i jako hlavním strůjcům  kvalitní fotografie. Neopomeneme, ani filtry protože mají několik velmi důležitých funkcí. od mechanické ochrany  objektivu až po výrazný  vliv na výslednou tvář některých snímku. V době digitální fotografie jsou samozřejmě důležité i paměťové karty a je proto dobré říci si i něco o nich. Podíváme se na konvertory které  jsou vynikající možností jak zvýšit výkon teleobjektivů. 

 
Obr: Lisabon. Objektivy s dlouhou ohniskovou vzdáleností umožňují vytvořit dynamické fotografie díky neobvyklé perspektivě. 
Snímky jsou fotografovány přístrojem Nikon D80, objektivem Nikkor 70-300 VR II a konvertorem Tamron s koeficientem 1,4.

Nestačí vám jediná baterie ve foťáku díky malé kapacitě? A náhradní jsou ale relativně velmi drahé. Známe rozumné řešení.

Takto teoreticky vyzbrojeni se můžeme zaobírat samotnými testy jednotlivých zrcadlovek. Právě získané  poznatky mohou pomoci vybrat ten správný model pro vaši potřebu.
V posledním díle se budeme  věnovat především horkým novinkám.

Proč si koupit zrcadlovku

Důvodů proč si koupit zrcadlovku je několik. Ten nejdůležitější je asi ten, že zrcadlovka je součástí širšího systému, který může každému fotografovi dokoupením objektivů a  příslušenství „ušít“ vše na míru dle individuálních potřeb i množství finančních prostředků. Další výhodou je,  propracovaný systém s desítkami objektivů a dalších optických prvků  pro každou příležitost. V případě, že si přesto nevyberete u „své značky“ jsou zde další výrobci, kteří chrlí své vlastní objektivy. Většinou v dobré kvalitě a za zajímavější ceny než co stojí originály. Snad nejdůležitější výhodou  je, že při modernizaci nemusíte měnit celý systém. Zatímco dobré objektivy v podstatě nestárnou, moderní elektronika v „tělech“ má díky rychlému vývoji z morálního hlediska jepičí život. I když fotoaparát může pracovat v pohodě ještě léta, často již krátce potom co si na něj zvyknete je na trhu již nový, který toho umí mnohem více než ten co máte. Stačí pouze vyměnit tělíčko a jste opět na špici.


Corfu. Při použití dlouhých ohnisek mohou předměty vzdálené od sebe desítky či stovky metrů vypadat jako by byly v těsném sousedství.

Jaké zrcadlovky jsme testovali

Naprostou většinu toho, co je v současnosti na trhu od necelých dvaceti tisíc s horní hranicí 40 tisíc Kč . Právě v tomto rozpětí se prodává absolutně největší část všech digitálních fotoaparátů od zcela amatérských, až po velmi kvalitní „poloprofi“. Zrcadlovky v  profi kategorii jsou nejen výrazně dražší ale  navíc disponují vlastnostmi, které normální amatér nepotřebuje a není většinou schopen ani docenit. Mezi testovanými modely nechybějí samozřejmě bestselery značek  Canon a Nikon. Ani  modely od Olympusu, Sony či Panasonicu. Chybět bude sice zajímavý Pentax  K 10 D, ale to pouze proto, že v podstatě stejný model bude v testu jako Samsung GX10.

S kým jsme spolupracovali

Protože jsme se snažili, aby naši spolupracovníci nebyli fixováni na jednu značku, zvolili jsme jako hlavního spolupracovníka  Firmu PENTA CZ s.r.o. V prodejním  portfoliu má všechny testované značky a léta praxe v oboru.  To považujeme za ideální  pro maximální objektivitu v rámci konzultací. Testy objektivů se stabilizací versus stabilizovaných čipů jsme dělali ve spolupráci s odborníky z prodejny  Content.cz, která se také nevěnuje pouze jedné značce, ale prodává celý rejstřík oboru foto video.  Pro měření kvality objektivů  jsme používali tabulky od firmy Daneš Picta. Tato česká firma je jedna ze zhruba čtyř v Evropě která dělá tabulky pro světové výrobce optiky.

S jakými objektivy jsme testovali?

Nesebar

Když se rozhodnete pro zrcadlovku, je dobré alespoň tušit, zdali se budeme věnovat více například fotografování krajinek či naopak sportu, či jiných objektů vhodných pro dlouhoohniskové objektivy. 
/Objektivy se dělí podle na pevné a s proměnlivým ohniskem tzv.zoomy. Dle ohniskové vzdálenosti na širokoúhlé základní a teleobjektivy./ 

Protože ne každý je již od začátku vyhraněn, mají na trhu největší úspěch setové objektivy, s co nejširším rozsahem. Mimo jiné mají tu výhodu, že je výrobci prodávají jako součást fotoaparátu za velmi výhodnou cenu. My jsme „seťáky otestovali u všech testovaných zrcadlovek a  nutno podotknout, že  jsou  u různých modelů kvalitativně dost odlišné. Od velmi dobrých /jako je například Nikkor 18-70mm až po ty, které se nám vůbec nelíbily. Což je například případ setového objektivu u Canonu 400 D, kde se domníváme, že právě ten trochu kazí jinak velmi dobrý dojem ze „čtyřstovky“. U  Nikonu nás moc nepřesvědčil  základní objektiv 18-135mm, zvláště ve srovnání se starším velmi dobrým Nikkorem 18-70mm.
Poměrně často jsou nejlevnější objektivy u renomovaných výrobců  pouze průměrné, zatímco ty velmi dobré  moc drahé. A  to je velká příležitost  pro výrobce specializované na objektivy. Recept je jasný. Udělat objektiv lepší nebo obdobný jako renomovaná značka fotoaparátů, a to za dobrou cenu. Často se to daří.  Právě takovým příkladem, je Tamron.  Jeho  univerzální  extrémně širokorozsahový Tamron 18-250 mm je dle našeho názoru v současné době takřka výborným řešením základního objektivu.

Alania. Fotografováno Canonem 400 D, objektiv Canon EF 70-300 mm f/4,5 -5,6 IS USM, konvertor 1,4

Letos zvítězil ve své kategorii v  prestižní „EISA“, a drží i světový rekord jako objektiv  s největším 13,9 x zoomem na světě.  Je vynikajícím řešením nejen pro ty, kteří chtějí pracovat zatím pouze s jediným objektivem. Jeho vlastnosti jsou velmi zajímavé. Jak test ukázal, kvalitou se velmi blíží například úspěšnému Nikkoru 18-70mm. Má však podstatně větší rozsah a cenou ho o mnoho nepřesahuje. Ukázalo se, že je vhodný nejen jako setový objektiv například pro „čtyřstovku“ Canona či Nikona  D80. Může být i vynikajícím řešením především i u Sony Alfa, Pentaxu či Samsungu. U tří posledně jmenovaných především proto, že jsou všechny vybaveny stabilizací čipu, což v kombinaci s extrémním rozsahem jmenovaného Tamronu je takřka ideální. Je velmi kompaktní, lehký v širokoúhlém ohnisku dostatečně světelný /3,5/, což je dobré zvláště pro fotografování v interiéru. Samozřejmě světelnost 6,3 při ohniskové vzdálenosti 300 mm je již horší, avšak s takto velkým ohniskem se fotografuje převážně ve volné krajině, tedy žádný velký problém.

Tamron - výborný poměr cena výkon

Důvodů proč vybrat Tamron je však více. Například ten že tuto značku máme  za léta v redakci hodně prověřenou. Jeden z mých nejoblíbenějších objektivů  je zhruba 14 let starý zoom 70- 200 mm se světelností 2,8.  Prošel už nejednou náročnou reportáží na různých místech světa a kromě toho, že je těžký /jako většina profesionálních světelných objektivů/, tak pracuje dodnes bezvadně.

Současný Tamron však není jen o jednom „superzoomu“. Má mnoho dalších zajímavých „skel“. Testovali jme  i vvnikající super širokáč .11-18 mm a v současné době největší superzoom  200- 500 mm. Všechny mají jednu společnou vlastnost. Tou je velmi dobrý poměr cena výkon. A až vyrovnané vlastnosti. V těchto dnech přichází na trh i první objektiv Tamron se stabilizací obrazu ale o tom již více na iTestu. 

Stabilizovat tělo nebo objektiv? 

Stabilizování obrazu pomáhá zejména eliminovat chvění lidské. Je tím důležitější, čím větší je ohnisková vzdálenost vašeho objektivu. Běžné stabilizátory umožňují prodloužení času závěrky o dva kroky, tedy například místo „dvěstěpadesátiny“ vám stačí šedesátina vteřiny . Ty nejlepší současné stabilizátory zvládnou i čas o čtyři stupně delší. Umožňují tak používat i objektivy o extrémních ohniscích i v nepříznivých světelných podmínkách. To bylo dříve možné pouze jen při použití vysoce světelných a také náležitě těžkých a drahých profesionálních objektivů. 

Stabilizovat obraz a tím redukovat vibrace je možno dvěma způsoby. Tím prvním je stabilizování obrazového čipu, tak jak to má například Olympus, Pentax Samsung či Sony Alfa. Tento systém má jednu velkou výhodu.  máte stabilizované  patřičné „tělo“ fotoaparátu  a tím stabilizujete všechny objektivy, které kdy na takto vybavený fotoaparát nasadíte. Naopak nevýhodou je, že zatím v praxi používané stabilizátory čipu vykazují většinou menší účinnost než je tomu u stabilizátorů umístěných v objektivech. Tento systém používají většinou firmy Canon a Nikon. 

Stabilizují se nejen drahé a velmi světelné objektivy pro profesionální práci, ale i velmi dostupné objektivy pro běžné použití. Prvním stabilizovaným objektivem byl Canon 70-300mm se stabilizací o dva  stupně,dnes již o tři. Nikon o stejném ohnisku  používající zdokonalený systém VR II ten redukuje vibrace až o 4 stupně. Nevýhodou tohoto řešení je fakt, že každý objektiv má vlastní optickou stabilizaci a tím je také dražší než objektiv bez stabilizace. V praxi se však ukazuje, že to nemusí být až tak velký problém. Zatímco u širokoúhlých objektivů není stabilizace až tak důležitá, stěžejní je u objektivů s dlouhým ohniskem. Stabilizování tedy můžete  řešit koupí jednoho nebo  dvou různých telezoomů s výrazně odlišnými rozsahy ohniskové vzdálenosti. Dalším řešením, jsou konvertory. Některé z nich jsme také podrobně vyzkoušeli. 

 Nikon versus Canon

(obr: vlevo Nikon, vpravo Canon)

Obě značky jsou jediné dvě z význačných světových výrobců, které zatím odmítají stabilizovat čipy v zrcadlovkách. A používají výhradně stabilizování objektivů. Nejoblíbenější a nejdostupnější od obou značek jsou telezoomy o rozsahu 70-300 mm a světelností 4,5 až 5,6 respektive 4 až 5,6 u Canonu. Oba jsme podrobili poměrně dlouhému redakčnímu testu. Důvodem podrobného „ pitvání“ byl fakt, že jsou tak podobné, že najít výraznější odchylky je velmi náročné.  Nejvíce nás proto zajímalo jejich nasazení s konvertory. Po více než tisíci fotografiích, které jsme tímto způsobem zhotovili, se domníváme, že především některé špičkové konvertory s koeficientem 1,4x  jsou nejen použitelné, ale zásadním způsobem rozšiřují možnosti již tak dobrých objektivů jakými bezesporu oba jmenované modely jsou. 

Canon EF 70-300 mm f/4,5 -5,6 IS USM 

Canon je proslavený mimo jiné i pionýrskými počiny v oblasti stabilizace obrazu v objektivu. Má jich také  ve svém portfoliu nejvíce. S cenou okolo 15 000 Kč, vynikající stabilizací obrazu a velmi dobrou kresbou a patří k hitům. Stabilizace má dva režimy,  statický nebo panoramatický.  Má výborný poměr cena výkon. Určitě by neměl chybět v žádné tašce milovníků sportu, rychlých aut či fotografování zvěře v přírodě. Jak říká s oblibou trochu nadneseně jeden z mých kamarádů. „Fotoaparát je pouze držák na objektivy“. A vše je jen o dobrých objektivech. Pravda je, že modely fotoaparátů přicházejí a odcházejí, zatímco dobrý objektiv bez problémů přežije i řadu „těl“. A není divu, protože se špatnou optikou vám ani foťák za sto tisíc nebude nic platný.  Tak teda zpátky k „ieskům“.  Vynikají poměr cena výkon. Předchůdce tohoto modelu byl první objektiv na světě, kde byla tato technologie uplatněna. Pro někoho může být nevýhodou otáčející se přední část  objektivu zvláště při práci s polarizačními filtry. Potěšitelné je, že jak testy ukázaly,  je schopen spolupracovat i s některými konvertory. Nám se osvědčil nejlépe Tamron Pro 1,4x /o tento koeficient prodlužuje ohniskovou vzdálenost objektivu./ . Díky limitní hranici světelnosti 5,6 při nejdelším ohnisku jako by stále vyhodnocoval autofokus nejlepší variantu ostření.  Problém byl však pouze zvukový  Výsledné fotografie byly bez problému. V ostatním rozsahu ostřil excelentně. Cena je 15 860 Kč (Content).

Výhody: vynikající poměr cena výkon, velmi kompaktní konstrukce, velmi rychlé ostření, pracuje ochotně i s některými telekonvertory

Nevýhody:
Otáčející se pření část objektivu při ostření, u Canonu tradičně není sluneční clona součástí dodávky.

Technické údaje:
Nahrazuje v toku dějin první stabilizovaný objektiv na trhu rozřířený EF 75-300 f/4-5.6 IS USM. Do vínku dostal další zbraně: Je vybaven optickou stabilizací obrazu, umožňující prodloužit expozici až o tři kroky, oproti dvěma svého předchůdce. Stabilizace má dva režimy: pro statický nebo panoramaticky se pohybující objekt. Rychlé a přesné zaostřování zajišťuje nový motorek MicroUSM, kruhová clona přináší příjemný vzhled částí snímku mimo hloubku ostrosti, povrchová úprava optických členů brání vzniku reflexů světla, případně odraženého od senzoru. V konstrukci je použito UD členu pro minimalizaci optických vad.

Nikon  70–300mm f 4,5-5,6 G AF-S VR II 

Na rozdíl od Canonu je Nikon 70-300 VR II robustnější. Zatímco „canonové  iesko“ má průměr filtru 58 mm, u Nikona zvolili větší průměr 67 mm, čímž objektiv působí vzhledově „dospěleji“. Velkou výhodou  je zde systém vnitřního zaostřování (IF) pro neměnnou délku objektivu při ostření  a snadné použití polarizačních filtrů. Také tento objektiv má i velmi dobrou kresbu v celém rozsahu  a má skvělý poměr cena výkon. Redukce vibrací Systém VR II umožňuje používat časy  až čtyřikrát delší, což je bezesporu excelentní. Také s tímto objektivem jsme pracovali v kombinaci s konvertory několik měsíců a i u něj platí podobné hodnocení jako u konkurence. V  praxi se i zde ukázalo, že dobrý konvertor je vítaným rozšířením možností již tak výborného objektivu.   Cena 14 620 Kč (Content).

Výhody: vynikající poměr cena výkon, optická soustava s vnitřní zaostřováním (IF) pro neměnnou délku objektivu, neotáčející se přední část – bezproblémové použití polarizačního filtru, velmi rychlé ostření- bez konvertoru

Nevýhody:  při použití konvertoru 1,4 na max ohnisko 300mm pomalejší ostření než u Canonu

Technické údaje:
Objektiv AF-S VR 70-300 f/4,5-5,6G IF-ED je vysoce výkonný supertelezoom konstruovaný tak, aby splňoval požadavky uživatelů digitálních i kinofilmových jednookých zrcadlovek. Nabízí optický 4,3x zoom o rozsahu ohniskových vzdáleností 70-300 mm (105-450 mm na formátu DX) a je vybaven optickými členy z ED skel (skla s extrémně nízkým rozptylem světla) pro maximální optický výkon. Objektiv je vybaven systémem redukce vibrací Nikon druhé generace (VR II), který umožňuje všestranné fotografování z ruky při současné stabilizaci obrazu ekvivalentní použití až o 4 stupně kratšího času závěrky v porovnání s běžným objektivem (podle testů výkonnosti Nikon). Ultrazvukový zaostřovací motor (SWM) a vnitřní zaostřování (IF) zajišťují rychlé automatické zaostření a pohodlné přepínání mezi automatickým a manuálním zaostřováním. Devítilamelová okrouhlá irisová clona vytváří příjemně harmonickou reprodukci neostrého pozadí snímků.

• 4,3x zoom o rozsahu 70-300 mm. Ekvivalent 105-450 při použití na digitálních jednookých zrcadlovkách formátu DX.
• Ultrazvukový zaostřovací motor (SWM) pro rychlé a tiché automatické zaostřování s možností pohodlného přepínání mezi manuálním a automatickým zaostřováním.
• Vnitřní zaostřování (IF) pro neměnnou délku objektivu a snadné použití polarizačních filtrů/zábleskového příslušenství upevňovaného na objektiv.
• Systém redukce vibrací VR II ekvivalentní použití o 4 stupně kratšího času závěrky (podle testů výkonnosti Nikon). Režim „Normal“ redukuje chvění rukou, režim „Active“ redukuje mechanicky vyvolané vibrace.
• 2 optické členy z ED skel pro minimalizaci barevné vady v celém rozsahu zoomu pro vysoké rozlišení a kontrast obrazu.
• Zaostřovací režimy – automatické zaostřování s možností manuálního doostření; manuální zaostřování.
• 9lamelová kruhová irisová clona pro příjemnou a přirozeně působící reprodukci neostrého pozadí snímků.
• Filtrový závit o průměru 67 mm (neotáčí se).

Příslušenství: Přední krytka objektivu LC-67, zadní krytka objektivu LF-1, měkké pouzdro CL-1022, sluneční clona HB-36.

Závěrem 

Obdivovatelé jedné nebo druhé značky nemusejí truchlit. Oba objektivy se stabilizací obrazu patří k tomu absolutně nejlepšímu co v této kategorii je. Liší se opravdu pouze v detailech. Mně osobně vadí u  Canonu, pouze absence sluneční clony a otáčení přední části objektivu. Tolik o  dvou nejtypičtějších stabilizovaných  objektivech na trhu. Stabilizaci čipů se budeme věnovat v příštím díle v souvislosti s jednotlivými testovanými modely. 

  Text a foto Petr Řezáč

V příštím díle: Konvertory, baterie, paměťové karty, filtry, v čem nosit fotoaparáty, aneb brašny a batohy, začátek testů digitálních zrcadlovek.