Voigtlander super řešení i v digi éře,
dobré objektivy za skvělou cenu 

Nabídka a především ceny digitálních zrcadlovek jsou v současné době tak příznivé, že zatím nikdy nebylo lépe. Již za 25 až 35 tisíc Kč je možno koupit fotoaparáty s vlastnostmi jež měli ještě nedávno přístroje jejichž ceny začínaly vysoko nad 100 000 Kč. Ale to co dělá z digitální  zrcadlovky „nástroj“, se kterým vás žádná situace nezaskočí jsou stejně jako u klasiky především objektivy. Čím větší rozsah ohniskové vzdálenosti v součtu  mají  tím méně situací vás může zaskočit. Ceny dobrých objektivů jsou však často vyšší než cena vlastního digitálního „tělíčka“. To však zdaleka neplatí vždy. Jedno z nejzajímavějších řešení má jméno Voigtlander. 

Značka Voigtlander má ve své nabídce několik objektivů, které jsou přes vynikající optické vlastnosti ke koupi za  neuvěřitelně nízkou  cenu. Lze z nich sestavit základní potřebné vybavení pro všechny potřebné situace s příznivou světelností a v úhrnném součtu za ně vydáte relativně málo. 

Typické objektivy této značky se pohybují mezi pěti až deseti tisíci Kč. Většina konkurenčních značek má často za tyto peníze buď objektivy s horší světelností nebo jsou výrazně dražší. Právě světelnost  objektivu je zásadní veličinou. /Je to  základní otevřená clona která určuje  maximální množství světla, která se přes objektiv promítne na film či v případě digitální fotografie na čip/. Čím je toto číslo u té které ohniskové vzdálenosti  nižší, tím je také objektiv dražší. Například teleobjektiv 2,8/300 může být dvakrát až třikrát dražší než provedení 4/300 a klidně desetkrát i více drahý než 5,6/300. A ještě platí jedno nepsané pravidlo, že tato cena je tím vyšší, čím více se blíží extrémním ohniskovým vzdálenostem nahoru i dolů. Tedy nejdražší jsou vždy velmi světelné super „širokáče“ a super teleobjektivy. Ty mohou překročit i částku několika set tisíc.   

Objektivy pro digi nebo kinofilm?

V poslední době někteří výrobci zásadně prosazují prioritu objektivům  specielně konstruovaným  pro digitální fotoaparáty. Z pravidla uvádějí dva základní důvody proč tyto objektivy jsou pro digitální fotografii lepší. 

1/ Jako stěžejní výrobci uvádějí, že konstrukce objektivů pro digi je taková,  že paprsky procházející z objektivu dopadají na snímací čip kolmo, což zajišťuje lepší kvalitu obrazu než u objektivů klasických, kde paprsky dopadají šikmo. 

2/ objektivy pro digi jsou kompaktnější, protože jsou koncipovány pro menší plochu než kinofilm /zhruba APS/ tedy je na ně potřeba méně materiálu jsou lehčí a levnější.

Nechci se dostat do zásadních polemik, ale domnívám se, že tento problém je podstatně složitější.   

A/ Je všeobecně známo, že každý objektiv má více méně výrazně lepší kvalitu ve středu obrazu než v krajích. To naopak nahrává používání kinofilmovým objektivům, protože na rozdíl od kompaktních digi objektivů používají pouze paprsky ve střední části a ty v krajích tedy nejméně kvalitní jsou mimo zobrazení. 

B/Stále častěji  jsou nové čipy konstruovány tak, že jim šikmo dopadající paprsky „vadí“ méně než u čipů starších. 

C/ Nové digi objektivy jsou pro kinofilm naprosto nepoužitelné protože nejsou schopny pokrýt celou plochu kinofilmového políčka. Pracujete li kombinovaně s klasickým fotoaparátem i digi museli byste mít jeden ohniskový rozsah dvakrát a to není zrovna ideální.

D/ Že mají objektivy pro digi menší hmotnost a ušetří se na nich materiál je sice výhodné pro výrobce, ale ne vždy pro zákazníka. Dle našeho názoru  platí především jednoduchý fakt, že v každé kategorii některé objektivy jsou dobré a jiné prostě ne. Nám se zdá jako klasický příklad tohoto tvrzení, srovnání základního digi objektivu Nikor 18-70 AF –S DX f 3,5-4,5 G IF-ED jako vynikající s prvotřídní kresbou a naopak základní objektiv ke Canonu 300D EF-S  18-55  f3,4-5,6 byť je také stavěný speciálně pro digi nás absolutně neoslovil a zdá se nám subjektivně podstatně horší než většina objektivů Canon které jinak považujeme  za vynikající.

Z toho  podle našeho názoru tedy jasně vyplývá, že si nikdo v těchto kategoriích nemusí lámat hlavu s tím jestli používat objektivy pro kinofilm či nikoliv. Ono ostatně i ty nejdražší a nejsvětelnější vlajkové lodě proslulých výrobců jsou právě samozřejmě také kinofilmové.

Digi je výhodná především pro klasické teleobjektivy.

Na rozdíl od dob  fotografie na film v digitální technologie nahrávají spíše  teleobjektivům a znevýhodňují širokoúhlé objektivy. Důvod je jednoduchý Až na naprosté výjimky jsou čipy v digitálních zrcadlovkách v koeficientu 1,5 nebo 1,6. To znamená že při použití klasické „dvoustovky“ máte rázem „třístovku“ respektive „třistadvacítku“ A právě tady  je jedním z vynikajících řešení Zoom Voigtlander 70 –210 2,8 –4,0. Ten stojí mezi dvěma kategoriemi levných nesvětelných zomů se světelností většinou 4,0 až 5,6 či ještě hůře a zoomů  které mají v celém rozsahu 70 až 210 světelost 2, ale nepořídíte je levněji než za 25 až 30 tisíc. Voigtlander má tu výhodu, že v širším stavu v sedmdesátce/ v ekvivalentu 105/ tedy výborný „portréťák“ je v identické světelnosti v nejdelším  ohnisku 210 /ekvivalent 315 je teleobjektiv již velice účinný. Clona 4 je pro tuto ohniskouvou vzdálenost velmi dobrá. Cenový rozdíl je však propastný Cena Voiglanderu je pouhých 8,800 Kč. Oproti minimálně 25 000  jež stojí zoomy které drží v celém rozsahu clonu 2,8. Na rozdíl od nich vyniká i velmi kompaktní stavbou. Nejpodstatnější však je fakt, že jak ukázaly naše redakční uživatelské testy, tak kresba a celkové kvalita obrazu je v podstatě identická  s konkurenčními a mnohonásobně dražšími  zoomy s jednotnou clonou 2,8 v plném rozsahu. Není však jediný. Velmi zajímavý je například i Voigtlander Makro Dynar AF 100 3,5 za 3 500 Kč. I to je velmi dobrý počin vzhledem  k výbornému poměru cena výkon jen těžko je možno hledat na trhu za podobnou cenu ekvivalent

S Voiglanderem vyřešíte i „digi“ širokáč

Samozřejmě díky již řečenému koeficientu je to se širokoúhlými objektivy trochu problematičtější než u delších ohnisek ale také řešitelné. Vogtlander  má k dispozici široký zoom Ultragon AF 19- 35 o světelnosti 3,5 –až 4,5 za zhruba 
5 000 Kč /podle typu fotoaparátu/ Zatímco u klasického kinofilmu je tento rozsah a tato světelnost doslova excelentní i u digi je velmi zajímavé. Třeba pro Nikon koeficient 1,5 napovídá, umím li počítat tak se jedná o ekvivalent 28,5 – 52,5 mm tedy dobrá klasika. Zatímco něco přes padesát je regulérní základní objektiv  po léta výrobci preferovaný tak 28,5 je výborný a v podstatě nejuznávanější /28 mm /profesionální širokoúhlý objektiv, který značná část profiků používá jako hlavní objektiv.

Hodně dobrá sestava za  málo peněz

Tak tedy jak by měla vypadat hvězdná sestava za málo peněz. Důležité je jaký fotoaparát zvolíte. Do 50 000 Kč jsou to v současné době zhruba tyto modely. Canon 10 D,Canon 20 D Canon 300D, Canon 350 D, Nikon D100 NikonD70, Minolta Dynax 7D a Pentax ist D a Pentax ist DS Pro tři  posledně jmenované na objednávku. Na Canon a Nikon jsou k dispozici běžně.

      Kromě Nikona D70 bych zvolil pro ostatní modely kombinaci 19-35 spolu se zoomem 70 až 210 v případě potřeby doplněného o Macro Dynar AF 100 3,5. Pro D sedmdesátku se mi zdá v každém případě dobré použít záklaďák 18 – 70 vzhledem k výborné kvalitě a v setu za vynikající peníze. I zde je možno doplnit  foto tašku o Macro Dynar 3,5 100. 

                                                                                      /per/