|
REDAKČNÍ TEST
Časy
se mění. Zatímco ještě minulou zimu by bylo
uveřejnění testu skútru či motocyklu v prosinci
pravděpodobně pokládáno za žertík, současné
počasí dělá z tohoto příjemného
dopravního prostředku stroj takřka celosezónní
i v takovém zeměpisném pásmu jako se
nachází naše republika. Na tento test jsme
vybrali nenáročný model, který může být
řešením
pro relativně široké spektrum zájemců.
Jaký
je WinsHunter 125 ?
Tak,
po dlouhé době mě zase nějaký stroj hodně překvapil.
Přiznám se, že když jsme dostali do redakce
nabídku na testování tohoto WindHuntera, měl
jsem k němu z počátku značnou nedůvěru.
Ne, že by se mi nelíbil na pohled. Výrazný
žlutý stroj v racingovém
provedení s vyváženou
klasickou linií se líbit „musí“.
Problém jsem měl zpočátku pouze s jeho
rodištěm. Je to zajímavé, ale zatímco například
s čínskými endury máme již delší dobu
dobré zkušenosti /a dokonce v redakci
jedno výborné používáme déle než rok/, na
skútry čínské výroby jsem si nějak nemohl
zvyknout. Asi zřejmě proto, že jsem léta „odchovanej“modely
piaggio, tedy „vlastní matkou všech scooterů“,
značkou, která u skútrů většinu toho
nejpodstatnějšího vždy vymyslela, dala první
na trh, a k tomu se přidává  samozřejmě
letitá tradice.
Doufám že z mých slov bylo na
první pohled patrné, že šlo v souvislosti
s čínskými skútry o čas minulý a to
alespoň v souvislosti právě s WindHunterem.
Ze začátku tomu ale moc nenasvědčovalo,
vzhledem k tomu, že v úvodu zlobil,
poměrně dost, karburátor. Nepřátelé
produktů z Číny se silně
pošklebovali a vedli na toto téma různé
nelichotivé poznámky. Po etapě oprav
byl vyměněn a od té doby
je již všechno v naprostém
pořádku, a neobjevila se ani žádná
jiná závada.
A co víc v redakci jde WindHunter „na
dračku“ a stal se bezkonkurenčně nejoblíbenějším
redakčním prostředkem pro jízdu po Praze. Že
porazil auta na celé čáře, tomu se asi nelze
divit. Díky svým vyváženým vlastnostem však
výrazně překonal
i takové kalibry, jako je velký
komfortní
maxiskútr, či motorová koloběžka. A
to není nadsázka. Ten kdo například potřebuje
častěji cestovat po Praze a váží si svého
času, nemůže lepšího společníka na cesty
zvolit, než právě „šikovného skútra“.
Počty jsou velmi jednoduché. Zatímco jízda přes
město může trvat i výrazně déle než jednu
hodinu a rozdíl mezi časy na identické trase
se podle provozu může lišit i o desítky
minut, na skútru si svůj čas můžete naplánovat
takřka na minutu. A právě WindHunter se pro
tento účel
ukázal jako „ pro město zrozený“.
Je
vyváženým strojem. Relativně malý, hbitý a
ovladatelný, má velmi zajímavou pořizovací
cenu“ /bez racingových úprav pod 40 tisíc Kč/
malou spotřebu a to jsou atributy, se kterými
neustále boduje.
Motor
a výkony
Klasický
skútrový
motor s variatorem na bázi starší
Hondy o obsahu 125cm je nenáročný a ochotný
pomocník. Jeho maximální
rychlost
80 km/hod uváděná výrobcem je u našeho
testovacího stroje
při jízdě po rovině
a obsazením jednou osobou o 100 Kg
hmotnosti identická s údaji výrobce. Námi
testovaný upravený racingový motor má úpravy
variátoru, které umožňují při stejné
maximální rychlosti větší zrychlení a větší
pružnost v náročném městském provozu.
Spotřeba podle stylu jízdy od 2,7 po 3,5 litrů
je velmi přijatelná a patří spíše k těm
lepším. Jedna věc nás při testování
doslova dostala a tou je přesnost ukazatele
rychloměru. Ten se totiž odchyloval  od zcela přesného
elektronického digitálního měřiče v celém
rozsahu maximálně o jeden km, tedy vzhledem k analogovému
odčítání na hranici měřitelnosti. Něco
tak přesného jako je rychloměr u WindHuntera
jsme ještě v redakci neměli, a to
absolutně napříč celému spektru. Od skútrů
přes rychlé motorky až po „velká auta“.
Horší to však bylo u ukazatele ujetých
kilometrů, kde je
odchylka zhruba + 8 %. Té však lze
velmi snadno zabránit právě používáním
dotyčného digitálního rychloměru. V redakci
již několik let používáme přístroje
Sigma. Ty, na rozdíl od většiny konkurenčních
produktů, nejsou určeny pouze pro cyklistické
účely, ale právě i pro motocyklový sport.
Mají dostatečně velký displej, maximální měřená
rychlost uspokojí nejen „skútrysty“ ale i
majitele těch nejrychlejších silničních
motocyklů. Protože jsou schopny zobrazovat
rychlost do 300 km/hod.
Za cenu okolo 700 Kč získáte přesné
údaje o rychlosti /ne každý stroj má tak přesný
tachometr jako náš testovaný model/
o průměrné rychlosti, maximální dosažené
rychlosti, či času stráveném na cestě,
velmi praktický je však denní počítač vzdálenosti,
který bohužel na WindHunteru chybí.
Jízdní
vlastnosti
Dostal
„do vínku“ třináctky pneumatiky, což do
jisté míry ovlivnilo jeho velmi slušné jízdní
vlastnosti. Považuji to za rozumný kompromis.
Menší pneu jako jsou desítky či dvanáctky
mají například nejen v Praze, ale i v dalších
městech problém s nástrahami často
velmi nekvalitní vozovky, včetně neuvěřiltelných
děr a výtluků. Právě tam je to s menšími
koly problematické a častokrát může střet
s „dírou“
vyvolat velmi kolizní situaci.
Naopak velká kola často ubírají na
obratnosti a typickém pojetí skútrů.
Podvozek
je u WindHuntera překvapivě velmi slušně
konstruovaný, což poznáte právě například
při „vlítnutí“ do nějakého zvlášť
povedeného výtluku. Stroj
po výjezdu drží stopu, nekroutí se
nevlní a většinou nevyžaduje ani nějaké
zvláštní korekce.
Vybavení
Na
cenu, za kterou WindHuntera koupíte, je velmi
dobře vybaven. Ke komfortu patří například
dva reflektory s dvouvláknovými žárovkami
. I když jsou pouze klasické a nikoliv
halogenové
jejich zdvojení přispívá k velmi
dobrému osvětlení. U skútru této cenové
skupiny není samozřejmostí ani přepínač
varovných světel.
 Zdánlivě
drobnou výhodou je kompaktní designově zdařilý
zadní nosič. Ten však je velmi důležitý
pro instalaci „plotny“
cestovního boxu. Tak jako u rychloměrů
i zde jsme věrni jedné značce, kterou jsme již
před lety vytipovali jako nejzajímavější
pro naše účely. Boxy používáme od firmy
Givi. Vesměs ty největší
z řady Monolock.
Konkrétně v tomto případě model
GIVI
E 470 Simply. Tím snižujeme na minimum jeden z mála
handicapů WindHuntera, a to relativně malý
zavazadlový prostor pod sedlem. Tam se dá
„uskladnit“ pouze jedna přilba a to ještě
pouze jen některé prostorově méně náročné
modely. Do „čtyřistasedmdesátky“ od Givi
se vejdou přilby dvě a váš celkový prostor
se od standardu zvýší více než dvojnásobně.
Jeho tvar je velmi vyvážený, s dobře
opticky rozdělenou plochou. A tak
relativně velký „zavazadelník“
který se běžně používá i u podstatně větších
strojů než je WindHunter působí harmonicky a spolu se skútrem vytváří příjemný a souměrný
celek. Vzhledem k jeho velikosti je logické,
že brzdové světlo pod ním je méně viditelné.
Tuto situaci můžete vyřešit u
Givi zcela nekompromisně středovým
brzdovým světlem ve víku kufru. Není potřeba
připomínat, že toto řešení přispívá zvláště
ve městě výrazně k vaší bezpečnosti.
V rámci
dlouhodobého testu jsme zatím s WindHunterem
ujeli něco přes 1200 km. Za tu dobu přesvědčil,
že s nástupem čínských skútrů se
bude muset počítat ať se to někomu líbí
nebo ne. Ostatně čínští výrobci udělali
za poslední dobu obrovský pokrok i v této
oblasti. A to jak v designu tak v technice.
Zatímco ještě nedávno nebylo neobvyklé, že
některé díly či řešení z šedesátých
let minulého století bylo kombinováno s prvky
moderními, dnes to již naprosto neplatí. Když
tento model postavíte vedle obdobné
konkurence, WindHunter vám v žádném případě
neudělá ostudu. Není sice na technologické úrovni nejnovějších konkurentů od
koncernu Piaggio či Hondy, na druhé straně v poměru
cena užitná hodnota má jen velmi málo přímých
konkurentů. Snad jedinou vadou na kráse, která
nás tu a tam  trochu štve a ubírá
Winhanterovi na image je velmi nekvalitní a nepřená
guma na podlaze. Ta se stále různě odšklebuje,
vychyluje a je vlastně jediným prvkem který
kazí jinak velmi příjemný vzhled tohoto
modelu.
Domníváme
se, že WindHunter je v součtu svých
vlastností přínosem pro uživatele i s velmi
rozdílným životním stylem. Je typickým příkladem
levného dopravního prostředku s jednoduchou
a nenáročnou obsluhou i údržbou. Je vhodný
jak na provoz ve městě /to zřejmě prioritně/,
ale i na vyjížďky do přírody. Při jeho
koupi ušetříte nejen při nákupu, ale i
provozu a také /a to není zdaleka zanedbatelné/
získáte spoustu času, který můžete raději
věnovat zábavě než dlouhému popojíždění
v nekonečných dopravních zácpách.
Cena
39 900
Kč,
Racing 44 900 Kč
Výhody
: moderní vzhled, dobrá cena, obratnost, nízká
spotřeba, nenáročnost.
Nevýhody:
nekvalitní zpracování gumového dílu
podlahy
Petr
Řezáč
|
Z obsahu