aneb
proč je můj nejoblíbenější rybářský prut teleskop
I
když sezóna ještě
není v plném
proudu, prázdniny
kdy budou břehy rybníků a řek obleženy milovníky rybolovu
se nezadržitelně
blíží. Mnoho rybářů přemýšlí jak se co nejlépe
vybavit a
jaké „nádobíčko“ bude
nejlepší.
Samozřejmě
nedůležitější součástí rybářského „nářadí“
jsou pruty. K oblíbeným diskusím proto
patří klasické téma,
teleskop či dělička? Zvláště poslední dobou naprostá většina
diskutujících se
na zastánce teleskopů kouká trochu „z patra“
pakli ,že tuto
debatu vůbec připustí. Argumenty jsou
jasné. Lepší akce a
větší kontakt s rybou také některé další
vlastnosti jasně dávají za pravdu zastáncům
dělených prutů.
Sebelepší děličky mají totiž přes všechny nesporné výhody
přece jenom i jednu zásadní nevýhodu. Jsou totiž
podstatně hůře manipulovatelné. Hůře se přepravují, hůře
se schovávají v autě před případnými zloději, často
se kvůli ním musí v menších autech manipulovat se
sedadly, nehovoře o tom že, když balíte večer po tmě děličku
tak se balí podstatně
hůře než obdobný teleskop. Ale zpátky k tématu.
Nespornou výhodou teleskopických prutů je především
jejich minimální nárok na přepravovaný prostor. Právě
transportní délka prutů
je většinou limitující součástí vaší výbavy a proto je
dobré volbu zvážit i z tohoto hlediska.
Stoprocentní
řešení neexistuje
Pod
vlivem „vědeckých“ poznatků a jednoznačného názoru
odborníků jsem se před časem rozhodl , že jediný možný
prut na který se dá chytat je pořádná dělička. Volil jsem
třídílné protože
jsem tušil že dvoudílné by byly v praxi transportně
náročné. Záhy jsem však dospěl k názoru že
žádná sláva to není ani s třídílným. Začalo
to hned první den tím, že jsem málem
zničil špičky prutů ještě v baráku o jakési podivně
nízké dveře. Také fáze nakládání mne moc neuspokojila.
Vzhledem k tomu že nás jelo více nedalo se odklopit zadní
sedadlo protože minimálně jeden člen by musel za autem utíkat.
Po krátké improvizaci jsme se do auta
poskládali. Chytali jsme až do tmy. Když jsme se
rozhodli že balíme, začal jsem „děličky dělit“ vlasec
dotahovat a povolovat abych
vše složil tak aby to ještě bylo někdy použitelné. Myslel
jsem si že jsem nešikovný, že mi to dlouho trvá. Pouhý
pohled na mé kamarády u mžourajících baterek mne však
přesvědčil že na tom nejsou o mnoho lépe. Akorát známý
rebelant Franta který proslavený
tím že prohlašuje
že ho vynikající akce děliček vůbec nezajímá či
že kdo umí ten umí, několika nenáročnými pohyby
pohmatu bez světla složil své teleskopy. Osmikilový kapr
kterého pak vyndal s vezírku jako jediný úlovek naší čtyřky dal jeho slovům dost slušnou váhu.
Pár dní
potom jsem jel na ryby sám. Zadní sedadlo jsem měl sklopené
a vše bylo bez problémů. Cestou jsem dostal hlad. Zastavil
jsem u malebné hospůdky a snažil myslet jen na kulinářské
požitky. To však do okamžiku než jsem zjistil že se mé krásné
děličky zalíbily
jakémusi pobertovi, který se vehementně k ním dobývá
do auta. I když se na štěstí pro mne, o ně nehodlal prát,
pěkně mně to naštvalo. Jsem v podstatě líný a mám rád
svůj klid. Začal jsem proto zvažovat zdali opravdu potřebuji
tu nejlepší akci a zdali se mám zvláště v létě několikrát
týdně s těma „dlouhejma klackama“ trápit.
Zpět
k teleskopům?
Zkoumal
jsem proto zdali by nebyl nějaký teleskop který by byl
vlastnostmi co nejpodobnější děličkám a přitom samozřejmě
využíval výhod krátké transportní délky.
Z tohoto
důvodu se mi výrazně osvědčilo vozit trvale sebou v kufru
v autě bez jakýchkoliv
problémů.
/Per/
|