část 2.
Plánovat, plánovat a zase plánovat.
To považujeme za velmi důležitou část celé přestavby. Pokud špatně
naplánujete, tak nejen, že se vám stavba prodraží, ale také
prodlouží. Při individuální rekonstrukci je dopředu potřeba
promyslet jakého řemeslníka na kdy budete potřebovat. Jaké fáze
prací musí následovat po sobě. My jsme toto lehce podcenili, takže
nastaly nenadálé problémy. Také jsme se spolehli na rady řemeslníků,
což nebylo vždy dobře. Někteří sledovali více své zájmy a ty naše
jim byly vcelku „ukradené“. Na první pohled jsme to nepoznali, všichni
působili velmi vstřícně a upřímně. Dnes, když píši tuto část,
tak se stavební část rekonstrukce blíží ke svému cíli, někteří
z původních řemeslníků na rekonstrukci již nepracují a nahradili
je jiní, tak můžeme porovnávat jejich profesionalitu. I my jsme se
za předchozí měsíc hodně naučili.
Hledáme řemeslníky
Zdálo se to
jednoduché, uděláme malé výběrové řízení. Hledáme na
internetu příslušné firmy v okruhu cca 25 km. Volíme menší
firmy, či živnostníky, z každého oboru jich nalézáme několik.
Nastává den „D“, zveme je do bytu, ukazujeme co vše je potřeba
udělat a chceme znát alespoň přibližnou cenovou nabídku. To se již
ukazuje jako složitější, protože chceme znát cenu za dílo, či
jednotlivé úseky prací, ale zdejší řemeslníci chtějí většinou
platit hodinové odměny a zvlášť za spotřebovaný materiál, přičemž
nedokáží předem odhadnout, jak dlouho budou práce trvat. To je pro
nás nepřijatelné, a to i vzhledem k tomu, že z větší části
hodláme rekonstrukci realizovat „dálkově“ s jednou týdenní
kontrolou. Trváme tedy na svém požadavku odměny za dílo, na což téměř
všichni nakonec přistupují a slibují připravit rozpočet.
Potřebujeme,
aby práce plynule navazovaly a řemeslníci navzájem spolupracovali.
Zde se nám zdá poměrně výhodné využít jejich kontaktů a doporučení
na navazující profese, se kterými obvykle spolupracují. Topenář -
instalatér tak nabízí
zedníky, majitel malé stavební firmy topenáře i elektrikáře,
elektrikář další profese. Všem předáváme přesný plánek bytu a
optimisticky naladěni odjíždíme do Prahy a očekáváme slíbené
kalkulace. Ač jich bylo přislíbeno asi pět, tak nepřišla ani
jedna.
Nedá se nic dělat,
zvedáme tedy telefon a pátráme po příčině. Dozvídáme se, že o
naši rekonstrukci vlastně nemají ani moc zájem, protože se jim zdá
složitá, my máme navíc naprosto jasnou představu a požadavky a oni
jsou zvyklí pracovat podle svého. U námi oslovených řemeslníků se
tedy určitě krize neprojevila, práce mají asi dostatek a vybírají
si ty jednodušší.
Pomalu se smiřujeme
s faktem, že to tak jednoduché a rychlé nebude, ale stále to
nevzdáváme. Musíme najít místní řemeslníky, kteří přece v dvoutisícovém
městečku musí být. Ve zdejší oblasti je poměrně vysoká nezaměstnanost,
tak někoho přece najít musíme. Přijíždíme na místo a oslovujeme
místní občany s dotazem, jaké řemeslníky by nám doporučili.
Získali jsme další kontakty a opět je zveme do bytu, ukazujeme plánky
a vysvětlujeme co chceme. A funguje to. Se zedníkem se domlouváme na
postupu prací i na ceně za jednotlivé dílčí úseky. S topenářem
jsme také domluveni a elektrikáře máme také. Trochu jsme měli
problém s elektrikářem a topenářem, protože chceme dodat
vlastní radiátory, zásuvky a další komponenty, ale nakonec jsme
dospěli k uspokojivé domluvě.
Příště –
rekonstrukce opravdu začíná
Olga
Kábová
|