Testovali jsme kytary do 10 000 Kč 

Již na první pohled bylo jasné, že otestovat většinu kytar do deseti tisíc na našem trhu, je vzhledem k obrovské nabídce v podstatě nemožné. Také nalezení té absolutně nejlepší je totéž jako hledat jehlu v kupce sena, a to také proto, že kromě stovky modelů je každý jednotlivý  kus unikátem a tedy jsou zde tisíce variant. Také v této cenové třídě není podstatné zcela exaktně co je absolutně nejlepší, ale co je dobré v poměru cena výkon. Rozhodli jsme se proto, že z desítek kytar, které nám namátkově v prodejnách přišly do rukou vybereme ty, které se nám z různých důvodů zdály zajímavé. Tento způsob má také tu výhodu, že bude možno jej v budoucnu doplňovat.  

    

Jak jsme testovali

Cenové relace

Z cenových kritérií jsme vybrali dvě hodnoty. Spodní hranici 5000 korun horní pak  10 000 korun. V žádném případě se však nejedná o absolutní strop. Tedy jednotlivé modely mohou nepatrně tuto hranici i překročit, pakliže jsou tak zajímavé, že mírné navýšení nehraje podstatnou roli. Původně jsme měli tuto kategorii rozdělenou na 5 a 10 tisíc. Spojili jsme je především proto, že mnoho velmi dobrých modelů stojí cenově  právě někde uprostřed mezi těmito limity a než vytvářet ještě třetí kategorii nám přišlo zajímavější je spojit v jednu.

Výběr modelů

Vybírali jsme zásadně westernové kytary. Klasické a speciální nikoliv a to  z důvodů, které jsme vysvětlili v úvodu.

Když jsme se rozhodovali zdali zařadíme  kytary se snímači, či se budeme věnovat těm bez nich,  jednoznačně jsme dospěli k názoru, že bude-li pouze jedna kategorie, pak je lepší zařadit modely se snímači.

Protože:

A/ Jde na nich vyzkoušet jak akustický zvuk tak,  zvuk přes aparaturu.

B/ Jak již bylo řečeno v předchozích materiálech, snímač zabudovaný v kytaře je výrazně levnější než ten pořízený dodatečně. Je také zaručena jeho odborná montáž.

C/ I když vás zatím hra přes kombo či jinou aparaturu zpočátku nenadchne  vlastní hře snímač nevadí.

S čím jsme testovali

Pro porovnání kvality zvuku elektroakustických kytar  používáme kombo AS50R značky Marshall, který je specielně určen právě pouze pro hru na elektroakustické kytary.  Tuto značku jsme zvolili nejen proto, že se tato značka stala v oboru legendou, (článek o historii  Marsshallu  uveřejňujeme zde), ale především proto, že stále patří ke špičce.  „Erpadesátka“ svou cenou pod 10 000 Kč je v dobrém poměru cena výkon, má  kvalitní výbavu, včetně chorusu a pružinového reverbu,. Je dvoukanálová a je opatřena i mikrofonním vstupem pro zpěv. Na každém detailu je patrno, že při konstrukci hrají nezanedbatelnou roli mnohaleté zkušenosti.

Vzhledem k tomu, že ne každý, kdo si kupuje kytaru se chce nebo může vybavit  aparaturou, která je úzce zaměřená na jeden nástroj, používáme také  kombo univerzální od firmy Laney.        

Také ladičku jsme zvolili od stejné značky, tedy Marshall.  I zde je  její předností  velmi dobrý poměr cena výkon. Ladit můžete jak pomocí kabelu s jack konektory, tak i čistě akusticky pomocí zabudovaného mikrofonu. Vlastní ladění může probíhat buď „ analogově elektronickou ručkou“ doplněnou  trojicí diod (krajní červené ukazují výchylku, prostřední zelená pak přesné naladění), nebo laděním  akustickým, pomocí generování příslušných tónů. Za cenu necelých 450 Kč  jde o pomůcku velmi kvalitní a univerzální. Výsledné hodnoty se dobře odečítají a s touto ladičkou nejsou  sebemenší problémy.

Konečně tedy co doporučujeme 
- prvních pět modelů, které nás zaujaly

Strunal  D 877

Klasický Dreadnought s čelní deskou s cedru. Má krk z javoru, a to ve dvou šířkách. Na nultém pražci 43 nebo 47 mm. My jsme v redakci zvolili krk širší, a to především proto, že se domníváme, že v této kategorii je pro nezanedbatelnou skupinu hráčů lepší než krk užší. Také proto, že vám snáze odpustí chyby, je podstatně „přítulnější a je  vhodný také pro hráče s robustnějšími prsty. Naopak výhoda užšího krku je o něco rychlejší odezva. “. Zajímavé je, že dvě šířky krku nabízí již jen málo značek. U Strunalu je to naopak alternativa drtivé většiny modelů. Mechanika ladění je tak jako u většiny konkurence v této třídě kvalitní a přestože se jedná o „noname“ modely, drží struny a dobře se s nimi ladí.

Struny jsou kvalitní a dostatečně měkké, což ve spojitosti s širším krkem vede k tomu, že i začátečník hraje již brzy čisté akordy prosté od nežádoucích pazvuků pramenících z nedostatečného přimáčknutí strun na pražce.      

Tak jako i většina ostatních modelů Strunalu je i D 877 velmi dobrá kytara ve své třídě. Námi testovaný model byl vybaven aktivním snímačem Shadow. SH LC4.  Spolu s ním tvoří velmi dobrý „tandem“ s vyváženým zvukem jak v akustické tak i v elektroakustické podobě. Taky tento model snímače je vybaven regulací síly zvuku a korekcí výšek středů a basů. 

Strunal má velkou tradici v oboru a patří ostatně k nejtradičnějším evropským producentům kytar. .(O tom píšeme na jiném místě). Ostatně každý, kdo v lokalitě Strunalu, tedy v Lubech,  žije, je s hudebními nástroji v určité  v symbiose. A to proto, že snad v každé rodině se minimálně jeden člen nějakým způsobem podílí na výrobě hudebních nástrojů. Drtivá většina z nich pak právě na kytarách. Tak jako i mnoho dalších modelů je i D 877L velmi oblíbeným  vývozním artiklem do USA, kde se prodá nejvíce z produkce Strunalu. 

Epiphone  DR 200 CE

Zatím jediný představitel kytar s lepenou čelní deskou. Klasický model od klasického výrobce. Díky laminované přední desce je tento nástroj takřka „nezničitelný“. Jeho zvuk je důkazem toho, že když se to umí, mohou dobře znít i nástroje s lepenou přední deskou. Mnoho lidí se ale domnívá, že dobrý zvuk mohou mít pouze polomasivní či masivní kytary. Na rozdíl například  od Art & Lutherie či Strunalu, má tento model trochu tvrdší struny. Dílenské zpracování je velmi slušné. Seřízení bylo  dobré až na výšku strun ve spodní části, kterou bylo nutno trochu snížit.

Velmi dobrým řešením u tohoto modelu je zástavba aktivního  snímače Shadow SH CP4, který v této cenové hladině patří  k nejlepším. Kromě hlasitosti koriguje i basy výšky a středy a svou kvalitou dopomáhá k dobrému  elektroakustickému zvuku. 

Obrovskou výhodou tohoto modelu je fakt, že s velmi vysokou pravděpodobností vydrží léta bez  závažnějších změn a nechá si líbit i trochu „horší zacházení. Dle našeho názoru je díky kvalitnímu akustickému i elektroakustickému zvuku  velmi zajímavým  univerzálním nástrojem vhodným jak k táboráku, tak i ke hře s kombem.

Vynikající „bojová“ kytara, která přes své nesporné výhody v robustnosti má i dobrý zvuk. Její cena je zhruba 6 400 Kč, tedy zatím jedna z nejnižších cen v našem výběru.  

Epiphone  PR-5EVS

Dobrá kytara, ale ne pro každého. Díky svým nižším lubům nemá  tak výraznou akustiku a proto je vhodná spíše pro milovníky elektroakustických nástrojů. Velmi dobře padne do ruky. Díky méně intenzivnímu zvuku se u táboráku docel nadřete, ale tam tato kytara ani není určena. Je to nástroj pro ty, kteří se již orientují a vědí přesně to co chtějí či potřebují. Je nástrojem vhodným jak pro kapely tak i pro hru přes kombo. Její součástí je velmi dobrý snímač Shadow SH P7 . Cena 9590 Kč

Cataluňa SQS 4484CE

Žádné zvučné jméno nicméně o to „zvučnější“ výkon. Kytara s výkrojem jejíž čelní deska je z cedru, luby a zadní deska pak z mahagonu. Aktivní  snímač /no-name/ EQ 7545SR je docela použitelný. Má korekci výšek, středů a basů a samozřejmě i hlasitosti. Pro začínajícího kytaristu je určitě zajímavým nástrojem bez zjevných  problémů. Strunová mechanika je na úrovni třídy. Je dostatečně přesná a struny se samy nerozlaďují. Vytknout lze pouze to, že krk kytary nebyl dostatečně seřízen  a na posledním pražci byly struny podstatně výše než by bylo vhodné. Po seřízení OK.

Art & Lutherie AL6E-SR

Zatím absolutně nejlepší co jsme ve třídě 10 000 Kč viděli. I když tuto kategorii o necelou tisícovku převyšuje (u některých prodejců se dá  koupit ještě o pár stovek levněji). Kytar této značky jsme měli v ruce několik a všechny měly jednu společnou vlastnost, velmi dobře  hrály. Těch superlativů je samozřejmě více.

Tato kanadská značka  vyniká zvukově vyrovnanými nástroji ve všech modelových řadách. Týká se to i  námi testovaného modelu AL6E.  Dílenské zpracování je velice dobré a přesné, díky němu máte pocit, že máte v ruce o mnoho dražší nástroj než ve skutečnosti. Přední deska tohoto polomasivu je v tomto provedení z Cedru jiné modely používají alternativně i smrk. Krk je přesně seřízený, umožňuje bezproblémovou hru po celém hmatníku. I tento model tak jako i ostatní  Art & Lutherie mají matné lakování, čímž zvýrazňují kresbu dřeva a nechávají  tak vyznít jeho přirozené kráse. Měkčí struny umožňují komfortní hru a pomáhají výrazně i těm, kteří začínají. Namátkově jsme zkoušeli několik jednotlivých „kusů“ a jak již bylo řečeno v úvodu, jejich zvuková odlišnost byla relativně velmi malá.

Snímač Godin EPM Quantum, kterým je tato  kytara vybavena, se velmi odlišoval od ostatních, především ovládáním korekcí a hlasitosti. Velmi kompaktní plocha snímače je na rozdíl od konkurence kovová oproti běžně používaného plastu, což umožňuje zástavba drobných otočných potenciometrů na rozdíl od běžně používaných „tahových“, které potřebují více místa.  Výhodou tohoto řešení je výborný vzhled s nevelkým estetickým zásahem do ladných tvarů nástroje.  Nevýhodnou se nám zdála trochu ta skutečnost, že při použití otočných potenciometrů nemáte přehled, kde se přesně korekce nachází. Jak jsme se přesvědčili, je to však pouze věc zvyku.

Celkově nás Art & Lutherie překvapila svou vzácnou vyrovnaností všech vlastností od výborného zvuku až po precizní design a zatím jsme neobjevili v této kategorii konkurenci, která by jí předčila.

To je zatím vše. V následujících dnech rozšíříme ještě testy o velmi zajímavý model Aria 

 redakce