Někomu
se může zdát, že obsah 100 a 125 cm3 je tak moc podobný,
že je to v praxi vlastně skoro totéž. Právě obě malé Jawy
dokazují, jak i motocykly s podobným obsahem motoru mohou být
velmi rozdílné. A přitom obě jsou jako šité na míru pro „svůj“
okruh zákazníků. Obě mají sice čtyřtaktní motory, ale velmi rozdílné
stavby. Zatímco Dandy s rozvodem OHC je jak stvořený pro
sportovní jízdu, Jawa Robby se s trochou nadsázky dá nazvat
mopedem Rolls-Royce. I zde pohání motocykl motor, jehož konstrukční
řešení pochází od Hondy. Je to ležatý
jednoválec, který byl původně stavěn jako „osmdesátka“.
Jeho současný licenční výrobce firma Linhai jej
upravila a převrtala na současnou „stovku“ Výsledek je nad
očekávání dobrý. I když Robby s ním neláme rychlostní
rekordy, vyniká především
velmi malou spotřebou, nízkým hlukem, a v neposlední řadě i
ochotou k akceleraci v širokém spektru otáček. Tedy všemi
vlastnostmi, které jsou velmi vítané nejen při jízdě v přírodě,
ale především v hustém městském provozu.
Tvarem vychází z padesátky Mosquito. Je relativně velmi subtilní
a protáhnete se s ním před křižovatkou mezi dvěmi auty stejně
dobře jako na legendární Babetě. Narozdíl od ní však z křižovatky
odjedete s „raketovou“ akcelerací. Maximální rychlost kolem 75 km
není sice nijak závratná, ale například právě pro město více než
dostačující.
Robby má všechno, co má malá motorka mít. Je mrštný, má velmi účinné
brzdy, vpředu kotoučovou, vzadu bubnovou. Má líbivý design,
elektrický startér, litá kola střídmou, leč působivou kapotáž
světlometu. Palubní deska působí neutrálně snad pouze kontrolky až
nápadně připomínají Škodu 110R a tedy dávnou historii.
Na Robby jsme zatím najezdili přes tisíc kilometrů Jízda na něm je
velmi příjemná. V zatáčkách se chová jako dospělá motorka,
drží stopu a je velmi klidný. Brzdy jsou velmi účinné a přesné.
Motorka má velmi dobrou ergonomii
a to i pro vysokého člověka, který má okolo 180 cm. Potěšitelný
je i neznatelný úbytek oleje po celou dobu testování. Tomuto
motocyklu nevadí ani voda. Pokud se jede za deště, funguje stroj
stejně jako za sucha, což se o většině starších Jaw říci
rozhodně nedá. Další jeho výbornou vlastností je zvuk. Nejen díky
motoru, ale i perfektně naladěnému výfuku má Robby krásný hluboký
zvuk, jako opravdový „dospělák“. Relativně dobrý je úložný
prostor pro nářadí pod sedlem. Škoda jen, že lze bez problémů
otevřít i alternativním způsobem bez použití klíčů. Zatímco
design stroje je poměrně zajímavý, jedinou slabinou - alespoň z našeho
pohledu - je archaická nádrž, která není ani hezká a ani dostatečně
objemná, i když to nebude tak podstatné, protože průměrná spotřeba
během testu činní zatím 2,1 litru na sto kilometrů.
Zvláštní kapitolou Robbyho je převodovka. Ta je velmi často v Asii
používána pro nás exotickým způsobem. Tedy průběžným řazením,
kde neutrál je umístěn mezi jedničkou a čtyřkou a řadí se do
kruhu. Tedy jedu na čtyřku, dojíždím ke křižovatce, sešlápnu dál
směrem dolů. Místo pětky tam je neutrál, sešlápnu znovu, je tam
jednička atd. Vzhledem k tomu, že tento způsob řazení není v našich
krajích zrovna obvyklý, docházelo při zkouškách často k problémům.
Není divu; představte si, že si nebudete jisti, zdali máte zařazenou
trojku či čtyřku a dalším sešlápnutím tam máte za jedna a po několikátém
„zopáknutí“ tohoto postupu se vám mohou kolečka převodovky
„rozkutálet“. Sériové provedení Robbyho má proto mezi čtyřku
a jedničku vložený kolíček, který zbavuje motocykl podobných
problémů. Řazení je však atypické v pořadí neutrál,jedna,dvě,tři,čtyři.
Samozřejmě že ti, kdo jsou zvyklí na běžné motocykly a především
na klasiku s neutrálem mezi jedničkou a dvojkou, musejí se soustředit,
aby neudělali chybu. Z drobných problémů je nutno jmenovat zrcátka,
která můžete utáhnout jak chcete a přesto se vám na prvním výmolu
povolí. Větším problémem
je stojánek, který ač působí robustním dojmem, tvaruje se podle
chuti, čímž pak bezpečně nepojistí ani tak malou motorku, jakou je
Robby.
Celkový dojem z Jawy Robby je však velmi dobrý. Je nejen výborným
doplňkem dražší Dandy 125, ale ekonomicky i komfortem velmi
sympatickým prostředkem na kratší vzdálenosti. Škoda jen, že se
nepodařila udržet jeho cena na původních zhruba 43 tisících Kč.
Avšak i současná cena 48 000 Kč není vzhledem vysokým užitným
vlastnostem nijak přemrštěná.
Petr Řezáč
(jp)
|