|
 Clio
Je
spolu s Thalií
klíčovým modelem, který dopomohl firmě Renault
obsadit první místo mezi dovozci osobních automobilů za první
tři měsíce letošního roku. Důvodů je několik. Nový face
lift je velmi zdařilý, vůz působí mnohem dynamičtěji, má
o mnoho výraznější tvář, změn k lepšímu doznal i
interiér. Co však zákazníky osloví určitě nejvíce je vstřícná
cenová politika. Na první pohled je díky základní ceně 289
900 Kč o něco dražší než Škoda Fabia Clasic,
která je o deset tisíc levnější. Pár sekund s tužkou
a papírem vás však přesvědčí o opaku. Clio je totiž
„nadupané v základu“.
Za příplatek deset tisíc získáte navíc například
ABS, brzdového
asistenta, centrální zamykání, elektrické ovládání
předních oken, či
imobilizér, Také je zde v sérii airbag
spolujezdce, boční airbagy, výškově nastavitelné sedadlo
řidiče i dělené zadní sedadlo. Tedy vybavení, za které u
škodovky podle ceníku připlatíte zhruba 51 400 Kč. K tomu
jednou za čas dělá Renault
velmi účinné akce, kde je například možno zakoupit
automobil s moderním dieselovým Common Railem za cenu
adekvátního „benzinu“
Francouzi
útočí - 1
 Vzhled
Clio
patří mezi ty modely, kterým buď propadnete nebo prostě
nejsou vaší „krevní skupinou „ Rozhodně však nenechávají
nikoho klidným. Zatímco příď je (jak jsme si ověřili v naší
minianketě) vnímána vesměs kladně, určité pochybnosti u některých
dotázaných vzbuzuje neobvyklý tvar avantgardního zadního
okna. Vše je však relativní. Domnívám se, že zadní část
Clia je jen nepatrným připomenutím designerů Renaultu, že
auto může vypadat i jinak a že se doopravdy „vyřádili“
až na zadních partijích Avantime a VelSatisu. Osobně považuji
Clio za velmi zdařilé, a to nejen po estetické stránce.
Jestliže přece jen mám výhradu, pak k relativně
dramaticky se svažující střeše, která neumožňuje na zadních
sedadlech cestovat osobám vyššího vzrůstu jak jsme si ověřili
v testech. To však nemusí trápit žádného budoucího zákazníka,
protože alternativa Thalie má nejen veliký kufr, ale i více
místa nad hlavou.
 Thalia
Je
jedním z momentálně největším trumfů
Renaultu. Neprodává se plošně v celé síti, ale především
v zemích s nižší kupní silou, kde svým výborným
poměrem cena výkon narušuje zažité představy. Model který
vychází s Clia je typický především „obrovským“
kufrem o obsahu 510 litrů, nezvyklý je nejen v této třídě,
ale především v této ceně. Ta
je u Thalie ještě níže než
menšího sourozence Clia. V základu s benzinovým
motorem stojí 264 900 Kč, s dieselovým pak 319 900 Kč.
A právě motory jsou další silnou stránkou Thalie. Ten
nejslabší o obsahu 1,4 a výkonu
55 kW má rozvody OHC a pětkrát uloženou „kliku“.
Snad jedinou slabší stránkou je u tohoto nejlevnějšího
provedení, které se jmenuje Authentique, a bsence posilovače
řízení. Expresson za 294 900 Kč má nejen posilovač, ale
také elektricky ovládaná přední okna, dálkově ovládané
centrální zamykání, či výškově nastavitelné sedadlo řidiče.
Silná
šestnácti ventilová „čtrnáctka“ o výkonu 72 kW
je k dostání za 334 900 Kč a to v provedení
Expression v „elektrice s centrálem“.
Největším
hitem je však
dieselová Thalia s Common Railem
1,5dCi za 319 900 Kč. Myslím, že mimo jiné právě
zde ukázal Renault své nesporné schopnosti vidět do
budoucna. Bývá totiž  velmi nezvyklé, aby automobilka zařadila
novou progresivní a velmi žádanou pohonnou jednotku i do
modelu, který je určen zákazníkům, kteří
nemohou nebo nechtějí investovat do nového automobilu
zbytečně velký finanční obnos. To jak velký přínos tato
strategie přinese ukáže čas.
Je však více než pravděpodobné, že ten kdo si koupí
za
relativně málo peněz automobil s velkou užitnou
hodnotou
a s velmi úsporným motorem nebude váhat s výběrem
značky
i svého následujícího
automobilu.
„Oj“
ty diesely
1,5
dCi
65 k patří doslova k „pokladům“ nejen Clia,
ale od jara letošního roku i nové Thalie. Tento Common Rail
druhé generace je rozhodně v této obsahové třídě
„průlomem představ“ o tom jak vypadá a nebo spíše jak
by měl vypadat moderní nízkoobsahový dieselový motor. Když
říkám, že je tichý, tak tím nemyslím pouze srovnání s jinými
diesely, ale v některých
oblastech otáček se zdál být tišší i než jeho
benzinoví konkurenti s obdobným obsahem. Stále víc se
ukazuje, že zatímco převratné změny u klasických benzinových
motorů můžeme očekávat jen stěží, dieselový motor se
nejen stále vyvíjí, ale už dnes jsou jeho některé
vlastnosti právě u Common Railů opravdu pozoruhodné, a to ve
všech obsahových třídách.
Jestliže
jste skrblíci, máte benzinové auto a k tomu ještě
palubní počítač tak vaše nervy lituji. Zvláště začátečníci
mohou snadno „podlehnout infarktu“ při rozjíždění vozu
a pohledu na počítač momentální spotřeby. Ten
podle zvoleného motoru může v této fázi jízdy
vykazovat padesát, ale i sedmdesát litrů, což často nenechá
v klidu ani silné nátury. Naopak palubní počítač u
1,5 dCI působí jako balzám a lze doporučit i jako terapii na
zklidnění nervové soustavy. Digitální ukazatel momentální
spotřeby i v rozjezdovém režimu velmi zřídka přesahuje
číslo deset, režim průměrné spotřeby si pak oblíbil před
desetinou čárkou nejvíce číslice tři či čtyři. Tedy přeloženo
do suchých čísel měření. Při běžné jízdě po
„okreskách“ jsme jezdili za 3,9 l. Dálnici na plný výkon
při systematické jízdě blížící se maximální konstrukční
rychlosti vozidla v kombinaci s jízdou ve městě
tedy v kombinaci, která je nejnáročnější na spotřebu
jsme naměřili průměr 6,1 litrů na 100 km. Celkový součet
spotřeb za celou dobu testů pak vykazoval neuvěřitelných
4,9 l/100km. Což při náročnosti celého testu je výsledek
skoro neuvěřitelný. Když k tomu ještě přidáme
kultivovanost a tichý chod motoru, pak nelze než konstatovat,
že poměr výkonu spotřeby a komfortu je nasazen u tohoto
motoru tak vysoko, že se jeho vlastnosti budou překonávat
velmi nesnadno.
/per/
|
