Jeho
vizáž s dvojicemi kruhových světlometů
je inspirována uspořádáním
Mercedesu řady E. Kompaktní tvar, typická palubní deska i mnoho drobných detailů však nikoho nenechá na pochybách,
že jde o nové VW. Největší
koncernový konkurent Škody Fabie je automobil opravdu
zdařilý a není proto divu, že v testech, zvláště německých,
většinou suverénně vyhrává svoji „třídu“.
Koncernový podvozek je v podstatě
shodný s podvozkem Fabie. Již u této nejmenší „škodovky“
velmi pozitivně překvapil. U Pola je,
alespoň dle našich zkušeností, ještě o něco lépe
vyladěn a dá se o něm hovořit v superlativech. Jízdní
vlastnosti jsou opravdovým zážitkem po všech stránkách.
Pocitově pak ve vás vůz vyvolává výrazný pocit bezpečí.
Dobře tvarované sedáky vedou tělo i při rychlém průjezdu
zatáček a patří jako
ostatně valná většina koncernových k těm, které
mohou sloužit ostatním automobilkám
jako vzor.
Palubní
desku vnímám spíše
s rozpaky. Ta u předešlého modelu působila podle mého
názoru více originálně a osobitě. Nová „palubka“
daleko více připomíná další koncernové,
což se domnívám je podstatně více na škodu než k užitku.
Je strohá a neosobní bez nápadu. Také střední panel v minulém
modelu působil příjemněji a méně stroze. Hranaté ovládací
prvky jsou výrazně studenější než kulaté předchozí
. Tím však naše výhrady v rámci tohoto vozu končí. A
nutno ještě zdůraznit, že námi kritizovaná „palubka“
je otázkou subjektivní a mnoho zájemců jí může posuzovat
zcela odlišně.
Některé prvky, které Polo nabízí ve standardu
nelze jinde dostat ani za příplatek. Například volant
je nastavitelný v obou rovinách, padne dobře do
ruky a napomáhá dobrému pocitu z jízdy.
Účinek elektrohydraulického posilovače řízení (pro
40 kW za příplatek, jinak sériově) se mění v závislosti
na rychlosti. Při malé rychlosti je
účinek vyšší proto, aby se snadno parkovalo a manévrovalo.
Při vyšších rychlostech se účinek posilovače snižuje, což
zlepšuje pocit bezprostředního kontaktu s vozovkou.
Řadící páka má krátký
chod, je přesná a
je dalším příspěvkem k příjemnému ovládání
vozu.
Pro ostrou jízdu, ke které je vůz doslova „stvořen“ by
bylo pravděpodobně vhodnější použít pneumatiky nižšího
profilu než standardně k tomuto
motoru dodávané 165/70 R14.
I ty však si nechaly dost „líbit“ a v extrémnějších
situacích se projevovaly pouze občasným lehkým „pískáním“
Motory
jsou tradiční silnou stránkou VW a nejinak je tomu u Pola.
Jsou nejen velmi kvalitní a spolehlivé
ale obsahují i moderní technologie. Další výhodou
pak je jejich široká škála s velkým rozsahem výkonů
a obsahů, tedy nabídka,
ze které si lze snadno vybrat. V nabídce jich
je celkem
sedm. Od benzinového tříválce o obsahu 1,2 40kW až po vznětový
1,9 TDI 74kW.
My jsme měli k dispozici
šesnáctiventilovou „čtrnáctku“ benzín.
Velmi sympatické jsou cenové
relace. Vzhledem k tomu, že modely VW jsou zvláště v této
kategorii v rámci koncernu zcela logicky nejprestižnější,
je až s podivem, že v některých variacích vycházejí
finančně lépe než například tuzemské Fabie. A to při
shodném podvozku a výrazně povedeném designu je milé. Je to
patrné zvláště u dieselů. Jeden moderní
tříválec 1,4
55kW u škodovky chybí a
v Polu jeho poměr cena výkon /385 000 Kč/
je pro mnoho zákazníků relativně optimální. Jediná
levnější alternativa škodovky „ lenochod“ SDI jej může
u části klientely jen těžko nahradit. Dokonce i TDI 74kW se osazuje do Fabie až do modelu, který
stojí
453 900 Kč, zatímco nejlevnější Polo se stejným agregátem
stojí 421 500 Kč. Samozřejmě, že z hlediska
objektivity je nutno dodat, že jmenované
modely nejsou stejně vybaveny. Nicméně pro mnoho zákazníků
je jedním z hlavních faktorů
úsporný a přitom dynamický diesel a stupeň výbavy
hraje roli podstatně menší.
Tak jako
například Škoda Fabia, Renault Clio, Citroen C3,
Hyundai Getz, či Seat Ibiza není ani Polo
rodinným automobilem v pravém smyslu slova a například
v západní Evropě se pro tuto kategorii vžilo spíše
označení Mini. U nás však ještě nějaký čas bude asi
daleko výstižnější je z hlediska používání označovat
jako malé či menší rodinné vozy. A mezi nimi patří nové
Polo rozhodně k těm nejlepším.
Petr Řezáč
|